LIBER CATENATUS

Úvahy o životě a přilehlém okolí

Píše S. Komenda (komenda@tunw.upol.cz) Část 59, listopad 2008

V S T U P N É

N A N E P Ř Í S T U P N É

Nezadýchat se, přesto však zapotit

Aforismus je natolik krátký literární útvar, že se při jeho psaní autor nezadýchá. To ovšem nevylučuje, že se někdy při jeho psaní zapotí.

Psát aforismy je způsob, jak pod záminkou literární tvorby spílat světu.

Na počátku bylo Slovo. Na konci bývají řeči.

Prométheus dal lidem oheň - nechal však na nich, zdali ho použijí k ohřátí anebo upálení.

Kvalitu poměrů lze hodnotit i podle toho, jakou námahu je třeba vynaložit, aby se našel důvod ke stížnosti na poměry.

Aby obstál mezi hlupáky, moudrý se zapře.

Stín nelže - někdy však zamlčí.

Říci po pravdě, jaký jsem - znamenalo by znemožnit se.

Sobě je člověk sám tou nejspolehlivější zárukou. Bohužel.

K zásadám moderní etiky

Základní etická zásada moderního člověka: Proč nekrást, když to jde?

Kdo vypadá naprosto důvěryhodně, je důvodně podezřelý z úspěšného zneužívání důvěry.

Opatrný člověk má vždycky po ruce, nač by se daly svést budoucí maléry.

Jestliže se vám nikdy nic nepodařilo, může vás utěšovat vědomí, že váš další nezdar bude docela nenápadný.

Výjimečný ztrácí mimikry příslušnosti k většině.

Když tě zmlátili, můžeš se utěšovat vědomím, že ten, kdo se nadřel, byli oni.

Jen ten nemá co ztratit, kdo nemá.

Přirozeným stavem hmoty je zchátralost.

Usmívejte se! Zítra může váš úsměv vypadat ještě méně vhodně.

Kde nejsou výsady, nebývají výhrady.

Také optimismus podléhá inflaci.

Svůj konec si člověk nevybere. A když už vybere, pak bez záruky.

Matka Příroda ví, proč své děti nehýčká.

Každá tvorba je produktem úsilí a násilí. Samovolně probíhá jenom chátrání a rozklad.

Vyhýbání a odhalení

Vyhýbání se známým nesnázím zákonitě vede k odhalení nesnáze nové, doposud neznámé.

Pořádek, ponechán sám sobě, chátrá a mizí - zatímco nepořádek se rozmnožuje samoplozením.

Marnotratní synové dnes - bohužel - zpravidla marní peníze doma.

S dokončením věci váháme obvykle proto, abychom neblokovali cestu naději, že někdy jindy uděláme onu věc pořádně a líp.

K hlavním rizikům řešení problému patří to, že problémy vzniklé v důsledku tohoto řešení bývají složitější než původní problém.

S pravdou se setkáváme obvykle ve chvíli, kdy právě nedáváme pozor.

Tradice se dovoláváme, jsou-li pro nás liberální zásady nevýhodné. A obráceně.

Jen málokterá špatná zpráva je špatná pro všechny.

Přítomnost je pomlčka, registrující vydechnutí mezi minulostí a budoucností.

Na mlčení odpovídat mlčením znamená - odporovat.

Člověk by udělal a dosáhl mnohem víc, kdyby si nesvazoval ruce a odvahu přemýšlením o tom, co by tomu řekli lidé.

Dokud je člověk mladý, žije, aniž by o mládí přemýšlel. Jakmile o něm začne uvažovat, začal stárnout.

Ani ty nejlepší úmysly nezaručují dobré konce.

Podle předpisů ještě nikdy nic originálního nevzniklo.

Čím dokonalejší dílo, tím méně zřetelné jsou na něm otisky prstů jeho tvůrce.

Dokonalost je otázkou náročnosti a vkusu.

Tomu se snadněji odpouští, kdo uhradil vzniklou škodu.

Univerzálním ochranným zbarvením člověka je šeď - jeho vzhledu, názorů, projevu, myšlenek.

Mimikry průměrnosti

Být průměrný je druhem mimikry.

To, že o věci není nic známo, není důvodem, aby se o ní nemluvilo. Že o ní není nic známo, může vzbuzovat o věci podezření.

Dokáže dobýt, kdo se nedá odbýt.

Schopnost počítat nezabraňuje možnosti přepočítat se - protože výpočet, do něhož vstupují subjektivní odhady, není tak úplně sám sebou.

Odměna nedosahující očekávání - přestože objektivně působící kladně - subjektivně působí záporně.

Osud je povahy vrtkavé - aby tě nezaskočil, musíš dohlédnout.

Kdo nepostojí, neobstojí.

Hydrostatické a hydrodynamické zákony platí pro vodu čistou i špinavou - takže není důvodu, proč by pro prachatého darebáka měly platit jiné zákony než pro naivního dobráka.

Bůh stvořil člověka k obrazu svému - je však mnoho tvůrčích stylů, dokonce abstraktních, tvořících díla originálu jen málo podobná.

Zapírání předstíráním

Kdo předstírá, zapírá, kdo je.

Není větší trpělivosti nežli je trpělivost věcí v kruhu obíhajících - hodinových ručiček a jiných kol na hřídelích.

Z jistého úhlu nazíráno, život člověka není než dávání a dostávání - obvykle se záporným znaménkem pro ono prvé a kladným pro ono druhé. Jsou však výjimky: dát si do nosu a do nosu dostat.

Z počínání lidí lze usuzovat, že je snazší za své představy bojovat než pro ně pracovat.

Když tě vyhodili, pořád ještě můžeš předstírat, že házení je tvým koníčkem.

Anonymní dopis je jedním z mála vzácných případů autorské skromnosti.

Tím, jak byla popsána, utrpěla většina papírů životní zklamání.

Úspěchy těch druhých člověk jen málokdy dokáže spolknout. A navíc tu v případě spolknutí není záruka, že je taky stráví.

Jen málokteré počínání je tak marné jako úsilí mít poslední slovo.

Všechny mé chyby existují pouze v představách těch druhých.

Pod tlakem okolností dochází k výbuchu.

Kdo je schopen dostat nápad, sám si zaopatřuje práci.

Co tě nenapadne, to ti nikdo nemůže odcizit.

Veřejné mínění může být stydlivé i nestoudné.

Moderní doba má dobré léky - i proti trápení svědomí.

Život staví ctnosti pomníky - když předtím udělal všechno pro to, aby nebylo co stavět.

Každá změna sama sebou zajde.

Jak sílí hlad, ohledy slábnou.

Kdo vyhrál, přesvědčil.

Z nejedné sázky povstaly vrásky.

Vlastní kabát bližší nežli cizí košile.

Tím, že prozradil, nejeden zradil.

Kdo hlavu ztratil, s rozumem bývá v koncích.

Zahalení jako projev ohleduplnosti

To, že lidé chodí oblečení, lze ve většině případů považovat za projev ohleduplnosti vůči lidstvu.

Paměti bývají především důkazem toho, jak selektivně si dokážeme pamatovat.

Člověka berou za slovo obvykle proto, aby ho vzali na hůl.

Neexistuje hluk, který - smíchán s jiným hlukem - dal by vzniknout tichu.

Postavení se lze domoci podvodem, prací, dědictvím anebo ženitbou.

Smolař: chudák, kterému se i ve snu zdá, že je chudý.

Před nahou skutečností nejenom stydlivý se červená.

I vítězové podléhají módě.

Příklady táhnou - je-li známo, kam.

Množství slz neměří velikost zármutku.

Pán poroučí - sluha tlumočí.

Ať by se tobě stalo cokoli - mne to nebolí.

Problém není ani tak v tom, že lidé mění názory - jako v tom, že ty nynější stejně jako ty někdejší si z cizího vypůjčili.

Kdo tě do rohu zatlačil, zajistil, abys měl krytá záda.

Člověk může stejně dobře padnout žízní jako přepitím.

Řeka se neobejde bez koryta, člověk jen s obtížemi.

Nepomlouvej bližního svého - velice se mu podobáš.

Jsem, jaký jsem - avšak s výhradami.

Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Naštěstí však opomenul obdařit ho schopností učinit totéž.

Svatozář povznáší - a tíží.

Se slovy je to jako s cihlami: Z jedněch a týchž slov můžeš postavit fádní krabici frází - anebo nápaditou vilu, kolem níž nikdo neprojde bez povšimnutí a potěšení.

Zranitelnost slovy

Se slovy patří se zacházet alespoň tak opatrně jako s ohněm anebo břitvou.

Kde houstne slovy, řidne myšlenkami.

Říct nezaručí vyslechnout

Mnohem více slov bylo už řečeno než jich bylo vyslechnuto.

Říci slovo je jako zasadit stromek - obojí vrůstá do kontextu okolností. Stromek můžeš vyvrátit, vykopat, zničit - slovo odvolat, zapřít, zapomenout. Nikdy potom už to však nebude jako bývalo předtím.

Kdo málo maže, musí víc tlačit.

Není rozumné poradcům platit předem.

Člověk není odpovědný za to, že prší - ale za to, že zmokl.

Kde je prostřeno, tam bývá obsazeno.

Ztratit je snazší než získat. Jedinou výjimkou je vlastní nadváha.

Dokud zuby trápí, koušeš. Jakmile je po trápení, je taky po kousání.

Nejedno povýšení bylo odměnou za pomlčení.

Kdo propadne kouzlu vlastní osobnosti, propadne.

Nápadně mnoho polehčujících okolností může být na pováženou.

Na výplatní listině jen málokdo se rozhoduje setrvat v anonymitě.

Kdyby lidé předem znali konce, odříkali by se začátků - a život by se zastavil.

Lež je dokonalá, podaří-li se jí podobat pravdě.

Své přátele zarmoutíš, budeš-li dávat najevo, že ti na sobě nezáleží.

Svou rozvážnost nemá stáří od rozumu, ale od snížené hybnosti kloubů.

Prevence pomlouváním

Některé pomluvy nešíříme ze zloby, nýbrž jako prevenci.

O lidech soudíme, že jsou dobří či špatní. Pravdou však je, že jediné, co o nich víme, je - jak se chovají.

Závist je formou obdivu.

Nebylo by tak těžké být čestný, kdybys nebyl tolik vystaven posměchu nečestných.

Na toho si nevyskakuj, komu podlézáš!

Těžko hledat dvojsmyslnost v nesmyslu.

I lichotkami je možno člověka zničit, jestliže vydržíš lichotit dost dlouho.

Jsou okolnosti, které se umí pěkně prodražit.

Dát najevo účast přijde levněji než dát najevo velkorysost.

Sluší se, aby oblek byl podle míry - a názor podle pravdy.

Smrt, která dává odejít tělu, nechává zapomenout i na jméno - a jen málokterým se podaří zapomenutí jména o pár let či desetiletí pozdržet. Čí jméno smrt těla o staletí přežilo, vstoupilo do historie s nadějí na nesmrtelnost.

Smrt je vždycky na pováženou - proto ji nikdo nebere na lehkou váhu.

Odříkání vyžaduje sílu - a sílu může dodat vědomí cíle.

Vůle je druh síly.

Na rozdíl od jídla, myšlenka může být zajímavá, i když už není čerstvá.

Špatně vtipkovat si může dovolit jenom ten, kdo na to má.

Odpočatost zapomnětlivého

Teoreticky vzato, zapomnětlivý člověk, který si nepamatuje, co chtěl udělat, by měl být poměrně odpočatý.

Skleróza je, když si nepamatujeme, že jsme zapomněli.

V případě některých darování důležitější nežli dar je, kdo ho daroval.

Jsou situace, kdy je zcela na místě zaplakat.

O povaze tvoření v přírodě vypovídá otázka: "Čemu se má poskytnout příležitost?"

Neústupnost nezaručuje neprostupnost.

Jde-li o vlastní, je snazší přičítat nežli odečítat.

Ne každé kousnutí vede až ke spolknutí.

Velikost je především otázkou volby měřítka.

Jakkoli se tomu lidská představivost vzpírá - každé batole dnes bude jednou starcem či stařenou. A jediné, co tomu může zabránit, je předčasná smrt. Je zajímavé, že představa toho, co už tu kdysi bylo, totiž představa někdejšího batolete, které dnes zestárlo do stařeckého věku, je podstatně snazší. Snad proto, že o někdejším dětství dnešních starých lidí nás ubezpečuje svědectví fotografií.

Ztráta národního jazyka, jak ukazuje případ Irů, nemusí nutně znamenat úplnou eradikaci, ztrátu národní identity. Možná je nezbytná přítomnost jiného silného identifikačního znaku, s nímž by bylo možno se ztotožnit - například náboženství.

Existují národně specifické způsoby, jimiž příslušníci národních společenstev dávají najevo své potěšení. Ovšem, na druhé straně, bláznění děje se všude na stejný způsob, národ nenárod. Z tohoto hlediska nazíráno, bláznit je lidštější nežli radovat se.

Jednou z chvil, kdy vnímáš nespravedlnost tohoto světa opravdově, je okamžik, kdy váháš, máš-li nárok na londýnském nádraží dát si kafe, když víš, že doma by sis za jeho cenu pořídil kafí deset.

Celý život šetřím. Někdy je má šetrnost zřejmě k nerozeznání od škudlení. Škudlení je protivné - šetrnost je vlastnost vždycky na místě, vždycky oprávněná - i kdybys právě teď měl nadbytek.

Umění čekat beze ztráty času - to je opravdové umění. Jde o čekání obdarovávající, čekání, které nevyčerpává, ale povzbuzuje nadějí, čekání, které dokáže dát víc než dočkání se. Takové čekání nabídne život jen tu a tam, jakoby za odměnu.

Nemá každý to štěstí, aby ve stáří zhodnotil a k užitku odevzdával, co umí - tak, aby odevzdávané bylo oceněno ze strany těch, kterým dává. Stáří je zpravidla spíše jen trpěno anebo ani to ne.

Je tu ještě jedno riziko doprovázející stárnutí a ochabování sil. Tím rizikem je předstírání, přehánění, nabubřelost, úzkostlivé vycpávání slovy, nač už činy nestačí a kam síla nedosahuje.

Jak ubývá z té misky vah, kde se registruje, kolik člověku ještě do konce zbývá, pořád víc mu záleží, aby ten zbytek prožil v pohodě. Už žádné rvačky! - vždyť by se ani případné výhry neužilo, a taky šrámy by se už nestačily zahojit. Snad to ani není zbabělost, tahle rezignace. Zbabělost je chtít - a nedat, neriskovat. Když však už nechceš, to pak snad ani zbabělost být nemůže.

Kdo si nedokázal vytvořit svůj mikrosvět, v jehož kontextu žije, prochází životem jako vláknina trávicím traktem - nepovšimnut, nevychutnán, nestráven, jenom do počtu.

Schůzka se sebou samým

Člověk o samotě je člověk, který si sám se sebou dal schůzku, z níž se vrátí někdy potěšen a jindy znuděný a otrávený.

Čím víc ses těšil, že příjemně překvapíš, tím horší je zklamání, když překvapení nevyšlo podle tvých představ. Proto je dobré z řečiště emoční neutrality vystupovat až po pečlivém zvážení.

Nejedno člověk dobrovolně koná ne pro potěšení, ale - aby se vidělo. I tohle "aby se vidělo" je tak vlastně jistým druhem donucení, takže se nekoná tak úplně dobrovolně.

Žít naplno ...? Nepochybně, ale k plnosti života rozhodně patří i umět zpomalit, abys vychutnal ...

Ať bys udělal cokoli, vždycky se najde někdo, kdo začne protestovat. To však neznamená, že bys měl považovat za svou povinnost protesty a protestující vyhledávat.

Špatný dojem, který jsi zanechal, nemůžeš už opravit bez toho, že by se změnila podstata vztahu.

Být - znamená riskovat.

Hlavní překážkou porozumění bývá polorozumění.

Příjemné netřeba ukládat jako povinné.

Co člověku do oka padne, to usiluje buď co nejdříve odstranit - anebo co nejdříve získat.

Čekání může být někdy docela příjemné jen proto, že čekáš se sklenkou v ruce.

Příliš vysoká hradba může odradit nejenom nepřítele, ale i přátele.

Kdyby si lidé dokázali důvěřovat, život by se podstatně zjednodušil, protože by se významná část byrokracie stala zbytečnou.

Skromnost hyne už jenom tím, že vidí kolem sebe rozmařilost.

Horlivé slibování by mělo probouzet podezření.

Rozdílná rychlost stárnutí

Příčinou životních konfliktů může být docela dobře rozdílná rychlost stárnutí těla a mysli.

Odmítat je třeba rázně a bez váhání, stejně jako řezat do živého.

Člověk, jehož smysly tak trapně zakrněly, jako doplněk pěstuje si smyslnost. Dokonce i s korekčními pomůckami, podobnými brýlím, jimiž vylepšujeme své vidění.

Všichni jsme na řetězu přivázáni. A pocit svobody, který tu a tam zažijeme, není než dočasné popuštění onoho řetězu.

Co se vykládá za doprovodu emocí, déle a lépe se pamatuje.

Rychleji - jen někdy znamená - víc.

Lichotky, o jejichž pokrytectví rozum nepochybuje, ješitnost přece jen zapisuje.

Chvála probouzí důvěru.

Postoj prohlašovaný slovy a postoj projevovaný chováním se zpravidla jen docela málo podobají.

Poznaní známí

K mnoha svým známým bychom se neznali, kdybychom je opravdu poznali.

Chování člověka je určováno jeho vnitřní silou a silou okolností.

Peníze kazí vztahy mezi lidmi. Jenom jedno je dokáže pokazit víc - totiž nedostatek peněz.

Kdo dal možnost, dal všechno.

Nejde o to, znát všechno. O to jde, znát to, co právě potřebuješ.

Podezíráním se počet nepřátel násobí.

Sliby přivolávají pozornost, nesplněné sliby pak nepřátelství.

Víno by člověka neopilo, kdyby mu neposkytl příležitost.

Aby ses mohl vézt, musí se kola točit.

Od toho, kdo tě okradl, vděčnost nečekej.

Svou bídu nevnímá, kdo nepoznal bohatství a přepych.

Ne všechno, co musí člověk spolknout, dokáže taky strávit.

V napjatém očekávání pád špendlíku zdá se být zemětřesením.

Slunce nezachází za mrak - to mrak zastírá slunce.

Čím temnější mrak, tím světlejší naděje na déšť.

Hodnotu rady či poučení patří se odvozovat od toho, co se dá jejich aplikací získat.

Jak dobře být

Od někdejší Hamletovy kvalitativní životní filozofie - zdali být či nebýt - pokročili jsme k filozofii kvantitativní - totiž jak dobře být.

Čím víc vyplňuje život tvůj čas komplikacemi a obtížemi, tím víc si začínáš vážit každé komplikacemi nezatížené chvíle.

Předpokladem rozloučení je přivítání - a obráceně.

Lze si vynutit respekt - ne však obdiv.

Jedna lež zamíchaná mezi deset pravd otráví nedůvěrou stejně jako jedna muchomůrka mezi deseti královskými hřiby.

Pravda nedbale traktovaná koketuje s nepravdou.

Skutečnosti sluší fantazie, pravdě sluší věrnost.

Názor padne na míru posuzovatele, pravda na míru skutečnosti.

Pozvání do pekla oheň nezmiňuje.

Energetická krize v pekle

Potrestání hříšníků oslabuje nedbalost soudců a energetická krize v pekle.

Člověk je vždycky alespoň tak bohatý, aby měl z čeho zchudnout.

O všechno nepřišel, komu nedošlo, že o všechno přišel.

Pozdní oběd možno bez následků s časnou večeří zaměniti.

Dobro násilím vnucované stává se zlem.

Kdo chce žít, musí stárnout.

Je truchlivé stárnutí, které není zráním.

Na světě by nám bylo mnohem líp, nebýt toho, že dobrým lidem se času nedostává, zatímco ti špatní ho mají nadbytek.

Aby Náhoda dobře viděla, musí být slepá.

Kdo nikam nesměřuje, určitě dojde.

Náhoda před hodností nepokleká.

Jestliže dané okolnosti vedou ke zlému - nedej na okolnosti.

Štěstí i neštěstí chodívají v houfu.

K tomu štěstí chodívá, kdo se umí podělit.

Hráč se živí nadějí.

Lépe být šťastný nežli moudrý.

Šťastnému člověku je snadné ublížit.

Neštěstí jiných spánek neruší.

Do sevřené ruky ti nic nedají.

Vsedě štěstí nedohoníš.

Není štěstí bez trochy smutku.

Jediný lék na zármutek je - zašlápnout ho.

Chodíš-li s kulhavým, sám začneš za chvíli kulhat.

Výpomoc je znamenitá věc - s výjimkou u jídelního stolu.

Strach je dobrá ostruha.

Trocha pomoci lepší než spousta lítosti.

Když ruka přestává rozdávat, ústa přestávají chválit.

Lépe být sám než ve špatné společnosti.

Spokojenost nepřítele

Spokojenost nepřítele je důvodem k nespokojenosti.

Stálý host je nevítaný host.

Přítele prověř, dokud ho nepotřebuješ.

Přítel, který je ke koupi, za koupi nestojí.

Kde začíná počítání, končí přátelství.

Přítel je ten, kdo rozpozná, má-li ti přát dobrou chuť anebo tě pozvat na oběd.

Oko přítele je dobré zrcadlo.

Nepřítomný bývá zapomenut.

Dobrou věc zlepšíš tím, že ji zvětšíš.

Dobré, které je, je lepší nežli dvojí dobré, které bylo.

Vlídným slovem žádný jazyk se nezlomil.

Když dárek přijímáš, počítej, s jakým darem od tebe počítají.

Mnoho želízek v ohni

Příliš mnoho želízek v ohni způsobí, že se žádné neohřeje pořádně.

Chamtivost nenakrmíš ani nenapojíš.

Že se darebáci dohodli, poctiví zapláčou.

Každý z nás očekává víc než si zaslouží.

Čest má vyšší hodnotu než zlato - ovšem, nižší cenu.

Aby stálo za to žít, musí to být se ctí.

Nemusel přijít ke cti, kdo k prospěchu přišel.

Svou zlodějnu nejčastěji omlouváme tvrzením, že kradou všichni.

Jen tenká hráz je někdy mezi vinou a nevinou.

Hlad a žízeň zbystřují vidění.

Okořeněné hladem každé jídlo chutná.

S každým dobrým jídlem se v kuchyni vaří i dobrá nálada.

Smích a pláč sousedí přes nízký plot.

S každými hladovými ústy na svět přicházejí i dvě práceschopné ruce.

Na chronickou nemoc ti předepíší trpělivost.

Naděje je lékař pro každé neštěstí.

Kdo má umřít, tomu smrt důvod najde.

Smrt se dá přivolat, ne však odvolat.

Sebevrah je dlužník na útěku.

Starému smrt zdálky mává - na mladého číhá za rohem.

Žádná léčba nezažene smrt - jen ji odloží.

V každém léku přísadou je čas.

Konečnou diagnózu určuje smrt.

Déle než na slunci v hlíně si pobudeme.

Pro smrt nejpomalejšího posílají.

Noc a den sečteny - vždycky dají stejně.

Lenost sladko uposlechnouti.

Nejtěžší klas se nejhlouběji sklání.

Tichá voda po hlubině chodí.

Základem lodi je paluba, základem cihelny kámen, základem královského vládnutí je salutování a základem zdraví spánek.

Záplata je zastírání existence díry.

Oheň živí dřevo - a koření vítr.

Listí padá kolem kmene.

Zrádnost mělké vody

Mělká voda kámen prozradí.

Paměť je, aby bylo z čeho zapomínat.

Nevědění stavidla jazyka spouští.

O své schopnosti skákat nejvíce přesvědčíš tím, že přeskočíš.

Slepému i hloupému je kniha stejně nevhodným dárkem.

Dluhu se nezbavil, kdo na něj zapomněl.

Lhář lháři neublíží.

Na nebezpečné cestě neradno otáleti.

Některé stopy nohu přežijí.

Jenom tam, kam žádná cesta nevede, dá se dojít kudykoli.

Ne všechna nesprávná rozhodnutí mají svůj původ ve zlém úmyslu - mnohá z nich způsobil chvat a z něho plynoucí povrchnost a nedbalost.

Jsou lidé tak otrlí, že se jim ani třešně nečervenají.

Nikdo není tak bohatý, aby neznal závist.

Koupit se dá, co je na prodej - to ostatní se dá ukrást.

Krást je pořád méně otázkou morální a stále více otázkou technickou.

Dokonce i slušný člověk pociťuje větší toleranci k vraždě cizí osoby než ke krádeži vlastního bicyklu.

Stromek a dítě přinášejí nejdříve potěšení - a teprve později užitek.

Práce špatně zaplacená je práce špatně provedená - třebaže ani dobrý plat kvalitu zaručit nemusí.

Kdo rád rizikem žije, na riziko umře.

Nikdo nemá právo naléhat, aby někdo neměl právo.

Někdy jen proto něco je nesmyslné, že je dvojsmyslné.

Je pravda, že chybami se člověk učí - stejně jako je pravda, že sotva co člověka napadne omylem.

Jestliže jsi doplatil na svou nevědomost, ber to jako zdroj poučení, za které jsi právě vyplatil odměnu.

Některá slova pronášíme s takovou odpovědností, s jakou venčíme psa.

Procházet životem netečně, bez zájmu a se zavřenýma očima je stejným zdrojem poučení jako spánek nad zavřenou knihou.

Kdo se vychloubá, že se nikdy nezmýlil, přiznává, že se nikdy nepokusil něco udělat.

Relativnost temna

Žádná doba temna nikdy nebyla temnem pro všechny.

Panským způsobům se snadno přivyká a obtížně odvyká.

I kdybys byl v právu, svou při s čertem před pekelným soudem nevyhraješ.

Pokrok je vývoj a postup vpřed, doprovázený pošilháváním do stran a ohlížením se dozadu.

Člověk by na sebe neměl zapomínat - stejně jako by si neměl sebe bez ustání připomínat.

Zkušenost a představa

Samotné zkušenosti jsou pouhá hromada kamení. Teprve zkušenost tváří v tvář představě jsou kvádry v obloucích katedrály.

Lidskému životu nedává náplň to, co známe, ale to, co jsme dosud nepoznali.

Kdo chce vyhrát, musí hrát. Kdo nechce prohrát, nesmí hrát.

Naděje ve vodě

Naděje je jako ryba ve vodě: jakkoli dobře jsi dopadl, můžeš dopadnout líp.

Kusem naděje každý život se vylepší.

Čestné je sloužit, když službu sám sis uložil.

Všechny pokusy zbavit ho svobody upevňují vůli člověka svobodným zůstat.

Oporou svobody jsou kázeň a odpovědnost. Svoboda nedbalá, která přehlíží a připouští bezpráví v jejím jménu páchané, skončí posměchem a vyhnáním.

Rukám člověka je potřebný předmět, který by mohly utvářet a formovat. Intelektu člověka je třeba jiného úkolu: objevovat řád věcí, jejich účel a možnosti obohatit lidský život.

Kdo se touží ujistit, že ví o sobě všechno, připravuje si zklamání.

Ve zdravém těle zdravý duch - ovšem bez záruky.

Smích je projevem veselé mysli - anebo její hysterie.

Mládí přijímá stav zdraví jako standard. Když hlava a jiné údy nebolí, mlčí. Když bolí, naříká. Stáří bere jako standard stav nemoci - co nebolí, to s vděčností pochválí.

Přeskočení a seskočení

Abys přeskočil, potřebuješ sílu a hbitost. K seskočení stačí odvaha.

Co jednomu uškodí, jiného uzdraví.

Existence hospod zhoršuje ekonomickou bilanci života a zlepšuje jeho bilanci psychologickou.

Kdo se bojí, snadněji se poleká.

Čas nejsou peníze - ušetřený čas do truhly neuložíš, ten musíš do něčeho investovat, i kdyby to měla být jenom hromada nudy.

Že s tebou špatní nesouhlasí, nedokazuje, že jsi dobrý. Souhlasí-li s tebou špatní, dobrý být nemůžeš.

K nedůslednostem života patří, že mládí má možnosti, ale teprve stáří si uvědomuje potřeby.

Civilizace je komplikována faktem, že příliš mnozí nedokáží žít v ní - a téměř nikdo nedokáže žít bez ní.

Kdo jako dlužník ze života odešel, život doběhl.

Svůj život musíš prožít - a nemůžeš ho přežít.

Když jsi nedostal, cos očekával, může tě utěšit vědomí, že se nemusíš starat o to, jak se odvděčit.

Spokojenost je funkcí rozdílu mezi očekáváním a skutečností.

Cizí trápení v dohledu mírní trápení vlastní.

Zajímavý člověk i chyby dělává zajímavé.

Talent bývá projevem křehké mysli.

Stárnout se začíná, když člověka napadne, že místo rvačky by mohl vyjednávat.

Během života má člověk usilovat. Provádět inventuru má smysl až po smrti.

Kdo s proudem nesplyne, častěji cestu překříží.

Rozvážně jednat znamená - počítat dřív než se rozhodneš. Kdo se bez počítání rozhoduje, nedopočítá se.

Kdyby měl každý být tím, kým se být zdá, měli by to někteří zatraceně snadné a jiní náramně těžké.

Je těžké být dobrý sám o sobě - stačí, abys se svými blízkými a přáteli dohromady vytvářel něco, v čem souhrn dobrého převáží nad souhrnem špatného.

Kdybych za každou svou špatnost měl být hned trestán - kdy bych našel čas konat dobré?

Lépe člověku, aby byl sám sebou jako kopie dobrého vzoru nežli jako špatný originál.

Bytí a požadavky bytí

Kdyby měl člověk vyhovět všem radám, předpisům a požadavkům jaký má být - být by nemohl.

Svou přítomnost začasté naplňujeme tím, že děláme plány pro budoucnost. To vysvětluje, proč se dá prožít život v plánech, které se nikdy nepokusíme naplnit.

Podél cesty vedoucí k nápadu je naseto chyb a omylů.

Koho život ušetřil starostí, ten si je obstarává sám.

Lidé si závidí ne talent, ale úspěch - ne poctivost, ale uznání poctivosti.

Stárnutí není osamělá činnost.

Silný může, kdy chce. Slabý chce, když může.

Je moudré Boha chválit - a ďábla pro jistotu nepomlouvat.

Bůh - aby pomohl - peníze nepotřebuje.

Bůh má smysl pro humor: tomu pomůže, kdo si pomáhá sám.

Nejhorší je čert, který se umí modlit.

Pro černochy má ďábel bílou kůži.

Kdo nedá na rady, skončí špatně. Kdo dá na každou radu, skončí ještě hůř.

Změna činnosti má hodnotu odpočinku.

S bláznem jenom bláznovství můžeš vyhádat.

Pýchu těžko nasytit.

Řečené snadněji než zapsané se zapře.

Kdo slíbil, zadlužil se.

Když u souseda hoří

Hoří-li sousedovo stavení, jsi na řadě s hašením.

Dvojí měření omluvu ušetří.

Lépe bezvlasý nežli bezhlavý.

Nelze nasadit starou hlavu na mladá ramena.

Nikdy nevystrkuj ruku dál než odkud ji dokážeš stáhnout.

Nežli si v hospodě oběd objednáš, peníze si spočítej - a zuby.

Na zítřek odložené je navždycky odložené.

Šaty dělají člověka pro oko - ne však pro rozum.

Co znají tři, nemůže zůstat tajemstvím.

Už nejeden člověk sám ulomil klacek, kterým mu pak nabili.

I křivý klacek dokáže narovnat záda.

Dobrý úmysl odkládáním bledne.

Nutnost na zákon nehledí.

I slepý do úst si dohlédne.

Dokud pramen nevyschne, člověk vodu nepostrádá.

Kdo potřebné sehnal, je na tom stejně, jako ten, kdo nepotřeboval.

Na chudákovi chyby snadno uviděti.

Upadnout je snazší než vstát.

Bez peněz i pověst upadá.

Poznatek odzkoušený lepší dvou naučených.

Chyby sluší se připomínat a nenapravené kárat.

I ta nejdelší cesta ven je nejkratší cestou domů.

Jazyk nemá kosti, často však už člověku hlavu rozbil.

Pití probouzí žízeň.

Sladké je pít - hořké je platit.

Pití krátké, dlouhá řeč.

Z velkého zamračení často jen málo zaprší.

Touha přemáhá strach.

Toho trest neodradí, kdo si nepamatuje.

Kritiku nejspíše umlčí žádost, aby kritizující udělal kritizované lépe.

Tomu nelze ublížit, kdo křivdu nevnímá.

Nebýt občasného smutku, radost by se rozplynula.

Smutek ve víně se topí, ale neutopí.

Hlupák se spíše hloupostí pochlubí nežli se k ní přizná.

Čím se leskne pluh

Jenom prací pluh se leskne, zahálkou rezaví.

Neřízená síla je zdrojem nebezpečí a zkázy.

Po ctnostech sahají, kdo na peníze nedosáhli.

Zákon je bezcenný pro toho, kdo nemá sílu se ho dovolat.

Dohoda je tak pevná, jak velká je síla schopná vynutit si její respektování.

Častěji se loupí na cestách vyšlapaných nežli na cestách zarostlých.

Stopy dobrých činů bývají mělké, stopy zločinů hluboké.

Jenom některé jizvy dokládají statečnost.

Kdo skromně žije, skromně umře.

Obdiv jedněch nevylučuje pohrdání jiných.

Trvalka inflace

Inflace je rostlina, která bez přestání roste a nikdy neuvadá.

Vždycky je více slibů nežli bývá záruk.

Mužská nestálost je vada, ženská nestálost je zásada.

Prázdný sud se ozývá, je-li udeřen, prázdná hlava, když se jí lichotí.

Podle vlastního lokte měříme velikost světa.

Ze zdání a lidského předstírání dal by se stvořit paralelní svět.

Prvním zákonem je - zvyk.

Nehlasujeme o pravdě, ale o názoru.

Kde nejsou lidé, není právo, hřích ani ctnost.

Kdo žaluje, ať nesoudí.

Poctivého zloději zřídka navštěvují.

Být špatnými chválen je hodno podezření.

Zlého muže ze spánku probouzí tíha svědomí, starého muže tlak v měchýři.

Sezením na dvou židlích vratkost postavení se sečítá.

Není dobrá vůle, která není přirozená.

Potřeby ducha povznášejí, potřeby těla zotročují.

Snadné je chudému uvykati bohatství a nesnadné bohatému přivyknout chudobě.

Pedagogické vlohy Neštěstí

Neštěstí učí opatrnosti.

Pravda přichází zřídka - a přesto obvykle nevhod.

Moudrý se netrápí tím, co nemůže mít.

Hlupák má znalost slov za znalost věci.

Kdo ví, je nebezpečný.

Vzdělaní blázni jsou největší blázni.

Hloupost patří mezi nevyléčitelné nemoci.

Kdo neví, nepochybuje.

Sen má hodnotu vlastního přání.

Po pohřbu se už lékař nemýlí.

Někdy je lékař nebezpečnější nežli nemoc.

Bezbolestnost porcelánových zubů

S přibývajícími roky čas přináší starosti dříve neznámé. Nemělo by se však zastírat, že pokročilý věk má i své výhody: tak například porcelánové zuby už nebolí.

Kdo si počká, tomu i zuby trvalého chrupu přiznají svou dočasnost.

Kousne-li jediný zub, může otrávit, ne však pokousat.

Zub je funkční jedině v kolektivu.

Zaměstnavatelem zubů je Hlad.

Čeho máš plné zuby, tím se otrávíš.

Nudou je možno se ukousat, ne však nasytit.

Vedlejším účinkem poctivě držené diety je menší opotřebení zubů.

Za to nejednou zuby držely ránu, že jazyku dovolily přes ně ven vyskakovat.

Na jedné noze neutečeš, jediným zubem nepokoušeš.

Hygienu dutiny ústní udržujeme čištěním zubů, hygienu svědomí nápravou křivd.

Zub vypadne poté, co se zkazil. Člověk se zkazí, jakmile vypadl.

Jestliže rozbolí zuby, boty přestávají tlačit.

Z výše radniční věže nazíráno, problémy světa se zmenšují - s výjimkou bolení vlastních zubů.

Jediný bolavý zub upoutá více pozornosti než celý zbytek chrupu.

I dobré jídlo dokáže zabít - ale příjemně.

Nejúčinnější prevencí opilství je pozorovat opilce.

Pes pod cizím jménem snědený

Nejednoho psa už pod cizím jménem snědli.

Od toho jen málo očekávej, kdo mnoho slibuje.

"Rychle" jen málokdy znamená "dobře".

Chyby jiných jsou nevalní učitelé.

Proti neštěstí není léku.

Někdy si štěstí lokty vypomohlo.

Kdo dary přijímá, svobodu ztrácí.

Sraz soudců a odsouzených

Soudcové a lumpi v pekle se znovu sejdou.

Každý zákon ponechává poslední slovo soudci.

Má-li tě soudit, kdo tě zažaloval - už jsi byl odsouzen.

Neúplatnost soudců není otázkou kvality - zda Ano či Ne - ale otázkou kvantity - Za kolik?

Každý problém lze posuzovat ze dvou stran: z té nesprávné a z té mojí.

K témuž bezpráví vede mnoho cest.

S rostoucím množstvím klesá hodnota jednotlivého - taky v případě lidských životů.

Kam moc, tam právo.

Důvěřuj Bohu - ostatní ať platí hotově.

Když jsi krávu prodal, na mléko nech si zajít chuť.

Pevnost koruny udržují haléře.

Smrt bohatého a smrt prasete nejednoho potěší.

Bohatí jen proto jsou trpěni, že i chudí touží se obohatit.

Bohatství shromažďované spekulací je zároveň ochuzováním nemajetných.

Bída a Naděje jsou jako matka a dcera: kdo se s dcerou umí potěšit, na matku zapomíná.

Nejspolehlivější způsob jak zůstat chudým je - být čestný.

Právo je pasák děvky Spravedlnosti.

S kým drží Spravedlnost

Spravedlnost je děvka - drží s bohatými.

Jestliže bohatý v opilosti se dopustil nehody, měl nehodu. Jestliže způsobil nehodu opilý chudý, byl opilý.

Chudí mívají spoustu dětí - a jen málo příbuzných.

Člověk bez postavení není slyšen, mluví-li dobře - a je kárán, mluví-li špatně.

Proto je obtížné rozhodnout, co je to společenské postavení, protože je obtížné rozhodnout, co ještě není a co už je krádež.

Kdo před tebou jiné pomlouvá, i tebe dokáže pomluvit.

Pomluvám nezabráníš - můžeš však jednat tak, aby se jim nevěřilo.

Mazaní říkají hlouposti - a hlupáci se jimi řídí.

Člověk žije za hradbou vlastního jazyka.

Že se mluví, nezaručuje, že se řekne.

Opravdové vědění na trhu neseženeš.

Povinností je naslouchat, nikoli věřit.

Jinak zapomíná ten, kdo řekl, a jinak ten, komu bylo řečeno.

Hosté a ústřice jen dotud jsou dobří, dokud jsou čerství.

Se sousedy udržuj dobré přátelství a pevné ploty.

Rány způsobené přítelem se špatně hojí.

Chce-li mít přítele, kdo neumí trpělivě naslouchat, měl by si pořídit psa.

Přátelství u vína uzavřené bez zalévání rychle usychá.

Přátelství znamená rozlišení, volbu a výběr.

Své vlastní chyby nejspíše cizíma očima zahlédneš.

Přátelé ex offo

Příbuzní jsou přátelé ex offo.

Kvapem si půjčovat, krokem vracet.

Když sůl dochází, hodnota slz stoupá.

Starý dům a mladá žena potřebují spoustu péče.

Věnec je symbol, ne důkaz panenství.

Hlavně proto nechtěl bych být ženou, abych se nestal vlastní manželkou.

Muž navštěvuje společnost, aby uviděl - žena proto, aby byla viděna.

Žena je jako stín - běž za ní a uteče před tebou - utíkej před ní a ona za tebou poběží.

Čert všechno vezme, jenom zlou ženu ne.

Kdo chceš dlouho žít, vyhýbej se doktorům a lékárníkům, okurkám, melounům a ženám.

Nezná svobodu, kdo umí jen poroučet anebo sloužit.

Špatný dům, ve kterém slepice hlasitěji krákorá nežli kohout kokrhá.

Výmluvu najde ženská pohotověji než zástěru.

Ženský jazyk nezná dovolenou.

Jedinou zárukou, aby žena uchovala svěřené tajemství, je - vyříznout jí jazyk.

I mlčky dá se zalhat.

Žena se směje, kdykoli může, a pláče, kdykoli se jí zachce.

Zloděj spoléhá na lež, žena na slzy.

Hřeší-li žena, všichni muži nemohou být nevinní.

Nedůvěra je matka Jistoty.

Snáze se sto hodinek shodne než deset žen.

Žena svádí vždycky - ať už ke zlému anebo k dobrému.

Žena, která připustí diskusi - souhlasí.

I kdyby ze skla byly, nebudou ženy průhledné.

Žebra na prodej

Kořeny mužské polygynie lze spatřovat ve faktu, že každý mužský je potenciálním Adamem s pár desítkami žeber.

Při pohledu na tvrdou měnu její vůle měkla.

Z pohledu geneze člověka nazíráno - muž je Boží vynález a žena z něho odvozený zlepšovací návrh.

Kdyby se láska časem neměnila ve zvyk, shořeli bychom nebo vykrváceli.

Souhlas duše s návrhem těla

Láska je, když duše souhlasí s tím, co tělo navrhuje.

Láska je boj, při němž se už předem těšíme, jak prohrajeme.

Láska začíná jako proměna jedinců ve dvojici - a končí jako proměna dvojice ve trojici.

Když láska přichází, rozum si vybírá dovolenou.

Láska je násilí dychtivě očekávané.

Láska je žár uprostřed mrazu, žárlivost mráz v horkém dni.

Peníze a láska - dvě síly uvádějící do pohybu lidský svět. Zatímco peněz potřebuje člověk pořád víc, ve věcech lásky vystačí s občasnou inovací.

Vřelé city provází riziko opaření.

Láska je poněkud přehnaný způsob, jak dát volný průchod lidské přirozenosti.

Láska je božský dar. Ne všechna náboženství jsou ovšem monoteistická.

Umění ženy nechat se dobývat je uměním říkat - Ne tak, aby ozvěnou znělo - Ano.

Zkracování a prodlužování

Zkracování ženských sukní způsobuje prodlužování mužské pozornosti.

Ve své měnlivosti je žena stálá.

Statisticky vyjádřeno - láska je dočasné a přechodné snížení rozptylu zájmu v prostoru osob opačného pohlaví. Ve zcela výjimečných případech až k hodnotě nula.

Je příjemné být v pokušení uveden. Je kruté být ponechán pokušení na pospas.

Láska je proces uvádění věcí na nepravou míru.

Splnění touhy touhu zabíjí.

Jaro se k nám dostavuje mnoha různými cestami. Zatímco pro jedny přilétá na perutích lásky, pro jiné přicházívá se zvyšující se cenou brambor.

Člověk zamilovaný není svéprávný.

Láska je oheň, který jen tehdy má naději vytrvale hořet, přestanou-li být důležité plameny a začne být důležité teplo.

Láska jako podnět k prostorové úspornosti

Láska vyvolává potřebu dvou bytostí zaujmout v tomto světě co nejmenší prostor.

Půvab lásky je v její schopnosti bezohledně zpřeházet pořadí důležitosti věcí.

Toho se střez, kdo nedokáže jedno milovat, aniž by jiné nenáviděl.

Člověk milující peníze se ženívá z lásky.

S penězi se člověk nerozvádí - leda kvůli více penězům.

Pro muže je žena návyková droga - pro manžela je manželka odvykací droga.

Žena je pro muže návykovou drogou. Ovšem, žena jako biologická kategorie, ne jako konkrétní osoba.

Mužský bývá domestikován prostřednictvím sladkého cukrování do stavu pohodlí si žádajícího ztloustnutí.

Ztráty a nálezy

Několikrát za život ztrácí člověk hlavu - obvykle přitom znaje důvod ztráty. Zřejmě musí, aby se ztráta mohla opakovat, svou hlavu zase nacházet. Kupodivu o tom, kdy a proč ji našel, mnoho evidence nebývá.

Nedobytnost může být zpochybněna usilovným dobýváním anebo nezájmem dobývat.

Uzavírání nových manželství lidmi předtím už rozvedenými je třeba považovat za vítězství naděje nad zkušeností.

Přátelství trvá, dokud trvá důvěra.

Vidění lze vylepšit dioptriemi anebo pikantností předmětu pozorování.

Abys našel krásu, musel bys ji umět rozpoznat.

Postel patří k životnímu prostředí stejně jako orosená růže a studna s dobrou vodou.

Člověk může přežívat v lásce stejně jako v nenávisti. S konečnou platností umírá obklopen lhostejností.

Láska, má-li přežít, musí skončit násilím.

Nenávist, podobně jako lupa, předmět své pozornosti zvětšuje. Láska taky.

Připouštět, že ženy jsou společenská minorita, znamená popírat, že jedna a jedna jsou dvě.

Do sebe zamilovaný nežárlí.

Předstírat lásku je odsouzeníhodné. V předstíranou lásku uvěřit je politováníhodné.

Všechno víno nevypiješ, všechny nepřezpíváš písně - a nikdy všechny nepotkáš, které bys mohl milovat.

Kdo chce bít psa, najde si hůl - kdo chce bít ženu, najde si důvod.

Žena, která svého muže bije - vlastní bije.

Daně jsou jako z lásky vystřízlivěvší žena: netrvá na tom, aby byla milována - vyžaduje však své sazby a svá procenta.

Z donucení dá se kopat uhlí, stavět silnice, sklízet obilí, vařit pivo anebo se milovat - ne však mít rád.

Všechny, které bys rád pro sebe (včetně těch, které ani netuší, že jsi), přispějí k tvým parohům.

Jen ten muž, kterému záleží, může se stát paroháčem.

Podmíněnost půvabu důvodem svlečení

Nahá dívka je jev krásný, pozitivní, povznášející a oblažující. Přesto však nikoli bez závislosti na tom, proč se svlékla.

Za peníze dá se koupit milování, ne však láska.

Dodnes se žádný historik nepokusil seriózně vysvětlit, jakou roli měly v dívčí válce staré báby.

Nemůže se zamilovat, koho ovládá touha po moci. A nemůže být ani milován.

Žena je poněkud riskantní výtvor Přírody, pro jejíž dokonalost je podstatná existence jisté nedokonalosti.

Odolávat pokušení je sladké trápení - totiž trápení oslazované představou, že je tu pořád ještě možnost podlehnout.

Nahá víla či nahá pastýřka jsou zdrojem příjemna. Nahý úředník by byl symbolem trapnosti.

Někteří z nás zastávají názor, že svět trpí nedostatkem lásky - a všichni jsme toho názoru, že trpíme nedostatkem peněz.

Láska nezná měření.

Žena je trochu jako křížovka: dokud ti nevyjde, pořád tě napíná a přitahuje.

Vzplanutí pro jedno jiné zhasíná.

Kdo miluje peníze, bývá trvale věrný.

Láska se nezná - zná jenom sebe.

Každá láska začíná s představou "...až za hrob". Tohle kdyby vyšlo - jak málo lásek by dostalo šanci ...

S druhými si nic nezačínat je stejné jako nevycházet bez deštníku. Sice nikdy nezmokneš - většinu dnů se však otravuješ.

Hodnotu možná ne, ale cenu člověka jeho tajemství určitě zvyšují.

Je nebezpečné svá tajemství druhému beze zbytku předkládati.

Je surové měřit a počítat, když ten druhý nic neskrývá.

Láska myslí, pokud vůbec myslí, pouze v kategorii absolutna - a nebyla by víc sama sebou, kdyby připustila svou dočasnost.

Podobně jako přiblížení železa rozvrací chování magnetické střelky, ochrnuje dotek lásky schopnost měřit, hodnotit, posuzovat.

Kdo získá lásku, ztratí schopnost počítat.

Láska kazí algebru a učí nás, že jeden a jedna nemusejí být dva.

Kdo neprožil lásku, stejně jako ten, kdo nezažil strach, zůstal ušetřen jednoho trápení - a ochuzen o jednu dimenzi života.

Láska dvou, která ubližuje třetímu, je hřích. Ne však pouhý hřích.

Kdekdo poznal lásku - ale nikdo neví, co to je.

Láska je stav mysli, připouštějící, že sobectví je samozřejmost.

Nedůvěra jako štít

Nedůvěra je štítem proti ranám - ale také proti pohlazením.

Spolehlivou prevencí tragičnosti lásky je objevení se jiné lásky - alespoň pro jednu z obou zúčastněných stran původního vztahu.

Že si ho k tělu nepustila, vzal to oklikou přes duši.

Po tělesné stránce se jí hemžilo překlepy.

Poté, co v dívčí válce české ženy frontálně prohrály, přešly v gerilovou, partyzánskou válku, jejíž podstatou je nekončící řada drobných šarvátek, konaných nikoli v poli, ale před pokojně hřejícím ohněm rodinného krbu.

Pomocí kapek a pilulek drobíme bolest na lépe snesitelné zlomky - a divíme se, že lásky přicházejí jen mělké a neschopné odolat náporu času.

Z fyzikálního hlediska nazíráno je láska stavem krajně nestabilním.

Láska je úsilí minimizovat vzdálenost jejích účastníků.

Lásku je možno docela dobře utajit - hůře však její následky.

Rozhodnutí oženit se je rozhodnutím kupujícího zaplatit nikoli potřebné zboží, ale celý krám, jak to leží a běží.

K opojení dochází chybným odhadem, k vystřízlivění výpočtem.

Někdy je rozumné ženě vyhovět, i když žádá nerozumné.

Láska je nejúspěšnější způsob překonávání lhostejnosti.

Nejedna láska by vůbec nevznikla nebýt rizika s ní spojeného.

I na to si lze zvyknout - mít někoho rád.

Zisky porážek a ztráty vítězství

Láska je boj, v němž podléhajíce získáváme - a vítězíce ztrácíme.

Vědomí odporu zvyšuje přitažlivost.

Pro lásku je rozum tím, čím jsou kamna pro oheň.

Kde láska staví zámky, nenávist hloubí zákopy.

V lásce se slibuje bez uvážení.

Na objektu své zamilovanosti chyby dělíme a přednosti násobíme.

Na první pohled se zamilovat možno i z obavy, že na druhý pohled by už bylo jen máloco k vidění.

Žena, která se snaží vyrovnat mužům, přiznává tím svou méněcennost.

Láska neohřívaná rychle stydne.

Láska vady utají - a nenávist i takové, co nejsou, zahlédne.

Láska není nestranný soudce.

Láska snadno omluvu najde.

Nečekané věno lásku nepokazí.

Milenku hledej si ve svátek - manželku ve všední den.

Kdy je lítost potěšením

Jsou hříchy, kterých je potěšením litovati.

Láska je studna, která může vyschnout - ale již je také možno do dna dobrat.

Láska je možná jenom ve dvojkové soustavě.

Vyjít, ale nevycházet

Nevyjde se ženou, kdo jí ve všem vyhoví - žena netouží po muži bez vlastní vůle. Takže - kdo chce se ženou alespoň občas vyjít, nesmí s ní úplně vycházet.

Sex je mechanismus, na trhu života vyvažující krátkodobou bezstarostnost s dlouhodobými starostmi.

Podmínkou zamilovanosti je dočasné oslepnutí.

Láska je interval mezi dvěma údivy.

Kdyby všechno bylo dovoleno, lásky by na světě ubylo.

Pochybnostmi přátelství slábne, láska však se jimi rozněcuje.

Láska jako jaro - nezaznamenáš, kdy vlastně začala.

Lásce se odpovědnost zdá být samozřejmou a triviální. Jaká naivita ...

Láska je ušlechtilá tím, že nezná - Já a sobecká tím, že neuznává - Ty.

Pro jedinou lásku je jeden lidský život zbytečně dlouhý.

Civilizace nepochybně prodloužila trvání lidského života - sotva však trvání lásky.

Vášně jsou účinně kroceny postupujícím věkem, bolestmi zubů a kloubů, jakož i výskytem konkurujících alternativních vášní.

Hladina mužské statečnosti klesá k nule (a) při vrtání zubu a (b) při představení tchýni.

Statistika první noci

Kdyby se dělala statistika realizace práva první noci, nikdo by se nedopočítal.

Tím si to muž u ženy rozlije, že se zlije.

Ke dvojicím slov, která nepatří do páru a nemohou se rýmovat, náleží "láska" a "počty".

Popelky strádají necitelností macech a zaváděním ústředního topení.

K tomu, aby se člověk zachoval jako děvka, ho nejednou dovedly okolnosti, které se zachovaly jako kuplíř.

Rusalkám nejvíce škodí vysoká úmrtnost autorů pohádek a kloubní revmatismus.

Proč blednou Červené Karkulky

Červené Karkulky blednou jednak závistí, ale také slunečním žárem.

Svým postojem vůči vlkům nasadila Červená Karkulka brouky do hlavy Zeleným.

Nejdelší očekávaný věk mívají Sněhurky z okolí pólů.

Dvě fáze manželčina ochladnutí: (1) nepustit do hospody a (2) pustit k vodě.

Hodnotit projekt podle jeho návrhu je jako předpovídat průběh manželství podle úspěchu svatební noci.

Když tě k vodě pustila, rozhlédni se, není-li v ní krokodýl.

Vady na kráse spolehlivě zmizí se zánikem krásy.

Umění ženské inspirace je schopnost slíbit víc než lze splnit - aniž by přitom bylo třeba lhát.

Láska končívá jako tragedie anebo transformací v laskavost.

Zkušenost je to, co už jsme stačili pochopit a ještě nestačili zapomenout.

Život je karanténa před vstupem do ráje.

Život jako oheň - začíná jiskrou a končí popelem.

Nežli člověku dojde, co život obnáší - skoro celý život na to spotřebuje.

Svět je schodiště, po kterém jedni stoupají vzhůru, zatímco jiní dolů sestupují.

Hlavním důvodem malého respektu vůči vědě je nedostatek faktů a nadbytek hypotéz.

Rozdíl mezi ševcem a ortopédem je v tom, že švec rozumí všemu o botách a ničemu o noze, zatímco ortopéd ví všechno o noze a nic o botách.

Moc může pravdu znásilnit - ne však ji na svou stranu získat - což ovšem sotva zabrání tomu, aby znásilněnou Pravdu Moc za svou milenku vydávala.

Není dokonalé, co nezahrnulo mechanismus rozpoznání a korekce možných chyb.

Kritériem dokonalosti není absence chyb a omylů - ale přítomnost mechanismů schopných chyby detekovat a omyly napravovat.

Těžko mluvit o charakteru tam, kde činí potíže rozlišení zásad od okolností.

Nemůže do listů vejít, co neprošlo kořeny.

Síla bránící rozkladu je silou tvořivou.

Každý orchestr potřebuje první housle.

K cíli může vést mnoho cest - jen jedna nejkratší a jedna nejrychlejší.

Snadné je obvinit - obtížnější je vinu dokázat.

Schopnost odstraňovat své chyby je součást vlastní síly.

Co patří ke schopnosti chodit

Schopnost chodit zahrnuje schopnost udržet rovnováhu při klopýtnutí a vstát v případě pádu.

Většina ve víně

I ve víně má voda většinu.

Na cestě do nebe má každý nějaké to zpoždění.

Máloco je tak trvalé jako peníze - a přitom, díky inflaci - tak nestálé. A ještě nikdo nevyzkoumal, zdali i Charonův obolos ztrácí svou hodnotu a platit se musí pořád víc.

Všechny zločiny nejsou produktem promyšleného plánu - k některým dochází díky nápadité improvizaci.

Vznešenost cíle neopravňuje bezohlednost cest k němu vedoucích. Demokracie, v jejímž stínu (anebo dokonce na jejímž výsluní) se masově krade, nemá právo na svou existenci.

Kde se dobře podplácí, tam se špatně žaluje.

Politik může mít hanebnou pověst. Člověk, na něhož lidé nemají názor, nemůže být politikem.

Kdo by měl zaplatit katovi přesčasy? Soudce anebo odsouzenec?

Komu není shůry dáno, zdola si nenakrade.

Proč se u člověka ve vysokém postavení tak samozřejmě předpokládá nízký charakter?

Ceny stoupají v časech neúrody a časech dohody.

Že existují rozdílná politická stanoviska vůči danému jevu, je pochopitelné. Méně pochopitelné však je, že se rozcházejí i názory těch, kteří shodně tvrdí, že vycházejí ze stanoviska rozumu.

Svědek spoluviníkem

Je-li svědek spoluviník, zpravidla nepřitíží.

Lidé kolem tebe považují za samozřejmé, že o svoje uznání se s nimi rozdělíš a svá pokárání si pěkně necháš pro sebe. A když jejich očekávání splníš, stejně samozřejmě o tobě prohlásí: Vidíte, opravdu je to blbec!

Jsou lidé schopní prosperovat za komunismu, jiní prosperující za kapitalismu, někteří prosperující vždycky a konečně ti, kterým se nebude dařit nikdy.

Při nadávání na poměry nepoužívej slov jako "absolutně", "naprosto", "maximálně" - co budeš říkat napřesrok?

Za co vláda nemůže

Není pravda, že za všechny problémy může vláda. Tak třeba ze zemětřesení je viněna neprávem.

Člověk a lidstvo žijí v dialektické jednotě: právě tak, jako člověk ohrožuje lidstvo, je i lidstvo hrozbou každému člověku.

Co je dobré a co špatné, závisí na okolnostech. Tak třeba - mít dům je za kapitalismu dobré, ale za komunismu špatné.

V demokracii má určující slovo většina a většina představuje průměr. To je důvod, proč demokracie tíhne a směřuje k průměrnosti.

Zaostávání představivosti

Představivost zákonodárců vždycky zaostává za představivostí narušitelů zákona.

Parlamentarismus je nepříliš úspěšný pokus lidské společnosti kontrolovat lidskou špatnost.

Kdyby projekty Stvořitele podléhaly schválení nějakého nebeského parlamentu, svět by dodnes existoval jen jako Chaos na papíře.

Předpovědi sociálních teorií jsou skvělé - to jenom životní realita je bezohledně kazí.

S ohledem na to, k jak špatným koncům byl dnes doveden svět, lze soudit téměř s jistotou, že na začátku stál dobrý úmysl.

Přišívání děravých záplat

Způsob, jakým parlament schvaluje zákony, připomíná počínání kuchty, která na děravou zástěru přišívá děravé záplaty.

Žádný zákon není dobrý. Vždycky jde jenom o to, najít ten nejméně špatný.

Kdyby byly pevné platy poslanců nahrazeny úkolovou mzdou vázanou na kvalitu odvedené práce - rázem by se o chudinskou podporu ucházelo o 200 lidí víc.

Vola chytají za rohy - a mluvku za jazyk.

Kde dva měří, tam chyba nechybí.

Kde zákonodárce zákony přestupuje, pohrdá vlastní prací.

Soudní rozsudek je forma prevence odstrašením.

Ke své slušné pověsti se mocní jen zřídka propracují. Častěji se k ní prolžou, jedno zastírajíce a jiné předstírajíce.

Posuzovat kvalitu práce přímým měřením bývá nesnadné až nemožné. Někdy však stačí měřit nepřímo: jestliže někdo na sebe vzal deset funkcí (a deset platů), sotva lze čekat jinou práci než povrchní a nedbalou.

Jestliže se soudce a obviněný stanou aktéry justičního omylu, mělo by být mimo pochybnost, že jde o dvě asymetrické role.

Kdo vydává rozsudek

Velkým nedorozuměním feministického hnutí je nedocenění faktu, že arbitry ženství a ženskosti musí být zákonitě muži - stejně jako jsou to ženy, kdo vydává mužům doklady o kvalifikovaném mužství a mužnosti.

Zloděj krade přímo a v malém, bankéř zprostředkovaně a ve velkém.

Z projevu ministra dopravy: přiznávám, že naše vlaky jezdí se zpožděním. Rozhodně však odmítám tvrzení našich kritiků, že by hlavním produktem řízení ministerstva dopravy byl neplánovaný chaos. Naopak je pravdou, že náš management je na dobré úrovni - což dosvědčuje mimo jiné i to, že zpoždění jednou ohlášená dodržujeme naprosto spolehlivě.

Potřebujeme inženýry, kteří by pro lidi stavěli mosty - a ne právníky, kteří vztahy mezi lidmi deformují a ničí.

Spravedlnost je dáma velice ostýchavá - tu a tam se odvažuje na dveře zaklepat, ale jen málokdy do života vstoupit.

Dějiny mohou lhát, chvástat se, předstírat a zamlčovat - a někdy dokonce mluvit pravdu. Potíž je v tom, že se jen velmi nesnadno dá rozpoznat, kdy právě dělají co.

Systém, jehož ředitel je blbec, funguje jen s obtížemi. Systém, jehož ředitel je geniální a jeho podřízení jsou blbci, nefunguje vůbec.

Stojí-li při vašem příchodu na poštu před přepážkami fronty, pak to, co potřebujete vyřídit, zařizuje přepážka s nejdelší frontou.

Kdo po sobě zanechává pocity nespravedlnosti a křivdy - ten je tím pravým škůdcem lidstva.

Zajíc pana šéfa

Každý šéf považuje za samozřejmé, že když on letmo zahlédne mihnout se zajíce nápadu, ty ho uštveš, stáhneš a k obědu na pekáči naservíruješ - jako jeho zajíce či jeho nápad.

Etické zásady podobají se svou konzistencí povrchu bažiny - ochotné kdykoli se poddat libovolnému tlaku a přizpůsobit se. Zákony pak jsou něco jako hatě - vrstva větví, jimiž se povrch močálu problematicky zpevňuje.

Existuje racionální vysvětlení, proč snílkové a reformátoři končívají jako podvodníci: když se jim totiž nepodaří prosadit jejich představy a uvést je do života, prostě je prohlásí za už tam uvedené bez ohledu na realitu - jejich přání už jim s realitou splynula.

Chceš-li, aby společnost vzala tvou existenci na vědomí, nesmíš se jí přestávat vnucovat.

Kdo se ovládá, trápí se dnes. Kdo se neovládne, bude se trápit zítra.

I ten, kdo je spravedlivě bit, má právo naříkat.

Hřích není lehký či těžký sám o sobě - ale svými důsledky.

Když Bůh stvořil člověka, stvořil i kritika svého díla.

Zázrak v záloze

Věda je dobrá věc - nikdy však není na škodu mít nějaký šikovný zázrak v záloze.

Takové hypotézy patří se přidržet, která vysvětlí danou skutečnost nejvěrohodněji: tak například - počínáš-li si hloupě, je rozumné předpokládat, že jsi hlupák.

Fakta časem expirují. Naštěstí je tu ještě fantazie.

Prostor, který vyklidila Paměť, zaplňuje Představivost.

Z ekologického hlediska domyšleno - člověk je zmetkem Přírody.

Náhodné chyby se v průměru nemýlí. Záměrné ano.

Čím víc svému protějšku vyhrožuješ, že ho vymažeš ze své paměti, tím víc v ní své vědomí o jeho existenci naopak upevňuješ. Počítač to má snazší: co se vymaže, definitivně není.

V případě jablka, které při svém pádu úderem do hlavy probudilo myšlenku, není podstatné, že bylo červivé.

Poznání je doprovázeno čímsi tesklivým: asi jako podzimní sklizeň.

Je obtížné předpovědět výsledek hodu kostkou - ale je snadné odhadnout rozložení výsledků hodu tisíci kostkami. Jediný člověk je nevyzpytatelný - chování davu se však dá vypočítat.

Nové možnosti objevujeme tím, že pátráme po dosud neznámých souvislostech.

Paměť je síto na třídění vzpomínek.

Oči nejsou hříšné. Za představy, pohledem vyvolané, odpovídá mozek.

Přechodné bydliště

Rozum má v hlavě jenom přechodné bydliště.

Drahá ženo, v šedesáti jsem si uvědomil, že - dívaje se na dvacetiletá děvčata - myslím na tebe. A teď kontrolní otázka (pro tebe): Je to dobře nebo špatně?

Kdo nechce, snadno shledá důvody, proč nemůže.

Jestliže chcete zjistit, co se stane, změníte-li podmínky Z na Z1, musíte změnit podmínky ze stavu Z do stavu Z1.

Co prospívá tělu, nemusí prospívat charakteru.

Kdo lamentuje, že Osud mu nebyl nakloněn v případě P1, nebere v úvahu, že mu byl Osud nakloněn v případě P2 - ačkoli ani v onom posledním případě žádnou povinnost k němu neměl.

Soběpřejné brýle

Posuzujíce vztah Osudu k sobě, vždycky si nasazujeme soběpřejné brýle.

O svém když člověk uvažuje, po cizím přitom pošilhává.

Ukradené vši

Když jsi kožich ukradl, kvůli vším v něm okradeného nepomlouvej.

Zákeřnost podezírání je v tom, že boří, aniž by měřilo.

Všechno lidské pomíjí v dimenzi lidského.

Pane, nejsem hoden - Tvé přízně ani Tvého hněvu.

Koho utrpení nezlomilo a zklamání nepřivedlo ke lhostejnosti, ten má právo říci: Já, člověk ...

I na cestě, kterou ti zcela urovnali, se dá klopýtnout.

Mnohé zlo jen proto nebylo spácháno, že nebylo dost tmy.

Nadějí pouště je oáza, nadějí člověka jeho duše.

Rychlost míjení času je dána okolnostmi.

Podstata rovnováhy světa: cokoli někde na větvích narostlo, jinde na pařezu uhnilo.

Je-li k užitku, přátelství přežívá déle.

Příroda mnohým dala hlas - méně je však těch, kterým se dostalo schopnosti moudře jím promlouvat.

Jednoduchost se nejspolehlivěji měří počtem chyb doprovázejících pokus uskutečnit to.

Největší problémy bývají s tím, co se podařilo na první pokus.

Nic na světě není tak jednoduché, aby se to nedalo udělat špatně.

Jak se ptát doktora

Doktora se neptej, zdali umřeš - ptej se ho, kdy umřeš.

Rada těm, jimž se nedostává sebevědomí: Nezapomeňte, že normální můžeme být jen díky své průměrnosti.

Dokázat lze jenom to, čemu jsou lidé připraveni uvěřit.

Podle Hamleta jsou sebevrazi nemístní optimisté.

Mezi hlupáky vypadat chytře je snadné - a hloupé.

Poměrně spolehlivou ochranou proti blbosti je zdánlivá autoimunizace - totiž tvářit se jako blbec.

To, že na světě není k vydržení, není postačujícím důvodem k předčasnému odchodu.

Kdo si na nic nestěžuje, možná nemá důvod ke stížnostem - anebo nemá víru ve smysl stěžování.

Máš-li dojem, že ti nic nechybí, určitě ti chybí paměť.

Štěstí se toulává osamělé, maléry chodívají v houfech.

Kdo se cítí znamenitě, mělo by ho napadnout, jak obtížné bude v tomto stavu se udržet. Takže - nikdo se necítí úplně znamenitě.

Optimista se neusmívá proto, že by věřil v lepší zítřek - tak optimistický snad vůbec nikdo není - ale proto, že už má dnešek v kapse.

Definice pokroku

Pokrok je změna systému z dosavadního stavu do stavu, v jehož komplikacích se vyznáme méně nežli v komplikacích stavu dosavadního.

Vynalézavost je vlastnost člověka preferovat před starými chybami, o nichž už ví, jak na ně, chyby nové, u nichž se to doposud neví.

Zaváděním nového na místo stávajícího starého se staré nedostatky nahrazují novými komplikacemi.

Pro strom je životní nutností usilovat dostat se vzhůru. Pro člověka také - s tím, že není tak snadné rozhodnout, co je to "vzhůru" a v dimenzi jaké kvality.

Máš-li nepřátele, můžeš si být jist, že tvůj případný nezdar je zdarem někoho jiného.

Často jen proto činíme, že nečinit bylo by ještě trapnější.

Jednání nebývá vždycky dítětem jasně formulovaného záměru. Naše činy tak nejednou přicházejí na svět mimo lože úmyslu.

Mít rád samotu neznamená milovat sebe.

Je zlé, když špatné je obvyklé a dobré jen výjimkou.

Nabídka probouzí potřebu, podobně jako mokro přitahuje déšť.

Můžeš zdědit peníze - ne však pověst mecenáše.

Kdo se ze všeho vydal, může se dovolávat jenom soucitu.

Aby tajemství mělo smysl, musejí tu být nejméně tři: ten, kdo tají, ten, koho se utajované týká - a ten, komu by mohlo být prozrazeno.

Nelze prozradit víc nežli je. Dá se však prozradit tak, aby se podnítila fantazie, která dovolí uvidět i to, co není.

K přátelství přispíváme tím, co do něho vnášíme - ne tím, čeho se kvůli němu zříkáme.

Obdivujeme dokonalost - a přehlížíme dokonalé.

Úspěch zvyšuje sebevědomí a důvěřivost.

Směr proudění smíchu

Smích proudí zdola nahoru. Obráceně, shora dolů, stéká posměch.

Kdyby se nikdo nenechal ošidit, obchod by zanikl. Takže - rozvoji obchodu nejvíce pomáhají ti, které ošidili.

Usilovat o bezchybnost je riskantní počínání. Až uděláš svou poslední chybu, odejdeš.

Přítomnost svou minulost zapírá a budoucností se vychloubá.

Čím důležitěji jsi vstoupil, tím naléhavější je pro tebe znalost nouzového východu.

Sběratel usiluje u sebe shromáždit, co nikde jinde nebude. Sběratel posouvá entropii světa k nule.

Do války verbují sytí hladové.

Životní minimum milionáře

I milionář může mít životní minimum - umožňující mu, aby žil jako milionář.

Nařízení není řízení, chybí-li zpětná vazba.

Zvětrá pivo - ale i skála zvětrá. Ne však za stejný čas.

Bez vůle uzdravit se uzdravení otálí.

Častými návštěvami vřelost příbuzenských vztahů ochládá.

Trvá-li spor dostatečně dlouho, přestává být důležité, kdo začal.

Těžko se promlčí, o čem se mluvit nepřestává.

Komu se nelení - ten si podá přihlášku.

Přihlášení se je v moderní době chápáno jako záloha na odvolání.

Ne každý umí, kdo se hlásí.

Vnímání ran osudu nejvíce otupují jiné rány osudu.

Je možno prokazovat totožnost - viděného včera s viděným dnes, registrovaného tam s registrovaným onde - aniž by přitom vůbec bylo známo, co je podstatou onu totožnost určující.

Možnost, jež vyvstala, zaniká uchopením a realizací - anebo do osudu muzejního exponátu sesychá ve stínu lhostejnosti.

Nevinnost z druhé ruky

Není nevinnost, leč z druhé ruky, po odpuštění náhradními součástkami inovovaná.

Neseš-li kůži na trh, nenabízej lacino!

Nakažlivá je skepse, méně nadšení a vůbec ne rozvaha.

Kritika je rostlina, která se pěstuje s potěšením a konzumuje s hořkostí.

Kdo se hrne do rozhodování, hrne se do maléru.

Konečný cíl má být nedosažitelný - a přitom se zdát být na dosah.

Rozhodování je hra Odpovědnosti na schovávanou.

Nikdo se neproviňuje natolik, aby měl být odsouzen k poslouchání vlastních řečí.

Jenom vedoucí může být dokonalý.

V třeskutém mrazu tě do pekla nepošlou.

Při troše fantazie se dá udělat chyba i v té nejjednodušší záležitosti.

Nevědomost neomlouvá - může však činit šťastným.

Odhalení každé skryté vady objektivně nahrává optimismu, subjektivně však podporuje pesimismus.

Pro nikoho není hrob cílem života. Přesto všichni ke hrobu směřujeme. Znamená to tedy, že - ať je jeho cílem cokoli - člověk k němu nesměřuje.

Kdyby se daly úplně spolehlivě předvídat důsledky lidského počínání, nebyly by na světě chyby - a nebyl by ani svět.

Hlavním zdrojem poučení jsou důsledky nepoučenosti.

Inflace nikdy nedrží dietu.

Nebýt zbitý, nebyl by rozbitý.

Počítač dal světu rozměr nový - přesto nepřestal být náš svět papírový.

Kdysi dávala se hlava za víru. Dnes se dává víra kusům papíru.

Komu nesvědčí základní lidská pozice "s hlavou v oblacích a nohama na zemi" - skončí s hlavou na zemi.

K sebevraždě se člověk musí odhodlat. Aby dospělo k sebevraždě lidstvo, stačí mu, aby ji připustilo.

Nejdříve se odtroubí - a potom odzvoní.

Písemné uzavírání smluv je oficiálním přiznáním nedokonalosti lidské paměti - a zejména nespolehlivosti lidského charakteru.

Chytrák, který hloupého ničemu učinil nástrojem své vlastní ničemnosti, je chytrý ničema.

I ten, kdo na kolena padl, zaujal stanovisko.

Jenom proto nebrečel, že mu přišlo líto solí plýtvat.

Proto jsou mnozí spokojeni, že se s málem spokojí.

Úspěch soupeře je výzvou i provokací.

Chlácholeny úspěchem výčitky svědomí usínají.

Nepořádek v pořádku

S rostoucími nároky na dokonalost pořádku vzrůstá i složitost uspořádání. To ovšem není v pořádku. Znamená to tedy, že směřování k pořádku poskytuje prostor zárodkům nepořádku.

Neexistuje absolutní pořádek - ale jen pořádek vzhledem k jistým kritériím uspořádanosti. A o tom, která kritéria jsou v dané situaci relevantní, se nikdy nedosáhne shody.

Pořádek je stav uspořádání věcí, o němž kdekdo mluví a který si nikdo neumí představit - takže, i kdyby onen nepravděpodobný stav někdy nastal, nikdo by to nepoznal.

Vymezení cíle: utajení cíle.

Okolnosti dělají z komára velblouda a z tragédie komedii.

Okolnosti mohou být přitěžující, polehčující a obojetné.

Strach vede stejně dobře k ostražitosti jako ke ztrátě odvahy.

Ptáčatům je poloha ptačího hnízda zdrojem bezpečí i rizika.

Nedokonalost patří k příznakům života.

Bolest v pravé noze poleví, rozbolí-li tě i levá noha.

Na své nedoplatky už nejeden doplatil.

Je zajímavé, že v naší době, která pěstuje sběratelství čehokoli, se nikdo nevěnuje sbírání přání všeho nejlepšího.

Mnoho dává, kdo dává naději.

Kdo dokáže na pamětnou dát, měl by umět také na pamětnou vzít.

K vodě právě ti bývají pouštěni, kdo v tom neumějí plavat.

Lhostejnost dokáže zastoupit slepotu i hluchotu.

Základní kámen na lopatkách

Položení na lopatky nejednou stává se položením základního kamene.

K inspiraci dochází zpravidla úderem podkovou, ztracenou Pegasem za letu.

Pro Pegasa ohlávka možná poslouží, bič však nikdy.

O dobro poety Pegas i tím se zasloužil, že pohnojil pod jahody.

Těžko chtít, aby se Pegas po večerech vznášel v oblacích, když ho ve dne nutí vozit hnůj.

Jak má Pegas podestláno

I Pegas může mít vysoko do žlabu a málo podestláno.

Jízda na jankovitém Pagasu je možná dobrodružnější, Pegas-valach však dojede spolehlivěji.

Také na dně láhve dá se najít vyvrcholení.

Omyl předpokládá absenci úmyslu. Chyba přítomnost úmyslu nevylučuje.

Kdo se desítky let obětuje plnění jistých zásad, nemůže se jich zříci, i kdyby byla jejich nesmyslnost prokázána sebevíc přesvědčivě.

Slova jsou jako rostliny: co je v jednom kontextu plevelem, je v jiné souvislosti plně významné.

Pevné zásady - chatrné vyhlídky.

Hlavní ctností naší doby je přizpůsobivost.

Co se dá změřit, o tom zbytečno hypotézami spekulovati.

Na čem nesejde, o to neběží.

Útok je dobrou obranou jen tehdy, je-li to dobrý útok.

Svého života nikdo z nás není dobrovolníkem - a jak neradi se ho, třeba opotřebovaného, vzdáváme!

Okolnosti vysvětlují, aniž by zdůvodnily.

Tak dlouho se pohledem popásal, až příležitost propásl.

Komu není rady, tomu je politování.

Mysli přísluší počítat, srdci nepočítat.

Okolnosti nedovolí, kde dovolíš okolnostem.

Zapírání je druh předstírání.

Kde lidé soudí, zapírat a předstírat je rozumné.

Vůči dvěma předstírat je zbytečná námaha: před Bohem a před sebou.

Žádná ohleduplnost ze špatné zprávy neudělá dobrou zprávu.

Nemusí tě trápit, zdali jsi hoden, jestliže ti bylo svěřeno rozhodovat o tom, co znamená "býti hoden".

Kde zjistili, že lžeš, klidně lži dál - nic jiného se už od tebe nečeká.

Základy společenské gramotnosti: vědět, s kým počítáš a koho jsi odepsal.

Kdo se nedopočítá: (1) ten, kdo počítat neumí a (2) ten, kdo nemá co počítat.

Je-li dokonalost vlastností lidem cizí, sotva může být jejich ideálem.

Optimismus je podporován sečítáním toho, co se povedlo - pesimismus pak odečítáním toho, co se nepovedlo.

I člověk úplně neschopný má v organizaci svou funkci - umožňuje pozvedat sebedůvěru ostatních.

Důležitá jména vždycky spolehlivě zapomeneš. Co ti v paměti dlouhodobě utkví, jsou jména nepodstatná.

Jen díky schopnosti zapomínat dokážeme začínat každý den znovu.

Bůh stvořil člověka, aby byl lidmi objeven a zapřen.

Pošlou-li tě do háje, zpravidla ne jako posla.

Ke všemu, co bylo, lze si představit horší - ale také lepší. Znamená to tedy, že představivost se v čase rozpíná.

Co je dědičný hřích

Dědičný hřích - definice: Bylo by hříchem nedědit, je-li tu možnost dědit.

Chyba, které ses vyhnul nevědomky, tě neopustí.

Jen ten je dokonalý, komu se podařilo zahladit všechny stopy.

Komu se nelení, tomu se naloží.

Jakkoli mnoho máš, nemáš dost. Důsledek: nikdy nemůžeš mít všechno.

Nelze rozhodnout, bude-li hůře anebo lépe, není-li nějak.

Má-li něco šanci stát se hříchem, musí to být (a) zakázané, (b) příjemné a (c) odpustitelné.

Rozhřešení se týká pouze hříchů, které mu předcházely.

Podstatou lidského osudu je jistota cíle - a nejistota cesty k cíli vedoucí.

Jistotu máme jen o těch jevech, o kterých bychom ji raději mít nechtěli.

Ani ten, kdo chce všechno, nemá jistotu, že něco dostane.

Nelze jít současně dvěma cestami.

Ne každá cesta tam musí být cestou zpět.

Aby sis mohl být jist, že nemáš co říct, musíš říct - a dočkat se odmítnutí.

Nejisté nejisté

Je nejisté jisté si svým stupněm nejistoty - a nejisté o sobě nevědoucí nic. Ono druhé je nejisté nekultivované, bastardní a schopné všeho.

Právo nastolovat právo mají jenom oprávnění - pověření těmi, na něž se má nastolené právo aplikovat.

Každé hnutí za rovnoprávnost si vyhrazuje svou vlastní instalaci rovnítka.

Peníze hýbou světem - ne každý pohyb je však známkou pokroku.

Kdo přátelství kupuje, nakupuje přízeň.

Za peníze lze koupit v podstatě cokoli - s dvojí výjimkou: zdraví jen částečně a rozhodně ne náhradní duši.

Kdo dokáže probouzet dojem, že má v kapse, nemusí mít v kapse.

Peníze vyvolávají opovržení a respekt.

Pýcha jedněch je živena závistí druhých.

Křivda je dluh nejhorlivěji splácený.

Mít peníze znamená nést rizika - vůči těm jsme všichni nesmírně stateční.

Nadbytek peněz kazí charakter. Nedostatek peněz kazí důvod otázky po charakteru.

Jediný tonoucí, který se nedovolává pomoci, je ten, kdo se topí v penězích.

Dokud tě zvnějška kritizují, vlastní svědomí mlčívá.

Peníze v kapse podobají se ledovci na volném moři: nekontrolovatelně roztávají.

Umění udržet peníze je uměním lacino nakupovat a draho prodávat.

To, že nosíš hlavu vzhůru, vadí především těm, kdo se už smířili se skloněním té své.

Odvahu je třeba dodávat. Strach přichází sám.

Ostudné může být osudné.

Jak si kdo ustele, tak se i probudí.

Aby člověk byl, nestačí být sám sebou. Musí být někým ze seznamu těch, kteří jeho existenci přihlížejí.

Stejně jako vůni jasmínu loňského jara a chuť třešní loňského léta v záznamu naší paměti přemazává čas v záznamech našich srdcí a duší vjem těch, kteří s námi donedávna ještě byli.

Způsob smrti jen málokdy vypovídá o způsobu života.

Pevnost lana závisí na pevnosti vláken - a na počtu vláken.

V knize příliš objemné moudrost je pro mnohé nedobytnou.

Nad tlustou knihou jen málokdy čtenář se zasměje.

Na moři, uprostřed spousty vod, docela dobře dá se zahynout žízní. To vždycky platilo. Teprve moderní doba však způsobila, že se dá žízní zahynout i na břehu řeky.

Z hlediska evidence hmoty není takové staré město nic než hromada kamení. Ale - jak uspořádaného kamení!

Ze životních zkušeností: Někdy jen proto tě za pijana mají, že své víno příliš rychle piješ.

Ze zkušeností diabetika: i sklenka vína jako zákusek docela dobře poslouží.

Když do poslední kapky víno chutnalo - nepřeplatils.

Nutnou podmínkou toho, aby pití mohlo zůstat potěšením, je - zůstat přitom vně nádoby, ze které piješ.

Otužilost jazyka

Přičinlivým ochutnáváním vína dospěl jsem k poznání, že nohy vydrží míň než jazyk.

Z pijáckého dramatu: Každé napití přivolává nové nalití.

Návštěva hospody je tragické představení, jehož závěrečná scéna vrcholí zvoláním hlavního hrdiny: Platit, prosím ...

Víno je klíč od jeskyně, v níž statečně podřimují blaničtí rytíři.

Hospody jsou plné odvážných.

Už by si konečně měl některý genetik dát tu práci a začít zjišťovat, která alela je odpovědná za to, že víno odemyká, co jinak mozek pod zámkem drží.

Ochutnáš-li pozorně, v tom víně rozpoznáš vůni země po dešti a vůni trávy na mezi spalované sluncem nedělního odpoledne.

Protože veškeré lidské posuzování je subjektivní, stane se, že úspěch s nezdarem na stejném polštáři hlavy uloží.

Základní kritérium životní funkčnosti: Dokud nohy nesou, kam hlava poručila ...

Pro starou botu je nová tkanička velkou investicí.

Jediná malá díra stačí potopit velkou loď.

Nejedna loď se už v přístavu potopila.

Dobrý je hrnec, který dříví ušetří.

Když jsi mléko vypil, po smetaně se nesháněj.

Včasná záplata kabátu život prodlouží.

I shnilá jablka dokazují existenci jabloně.

Jablkem sváru se docela klidně může stát koš hrušek.

Růst chuti v čase neúrody

V čase neúrody jablek chuť na ně roste.

Když dozraje, každé jablko spadne.

Kůň, který kouše, současně nekope.

Nejeden kocour, když smetanu vypil, na kočku to sváděl.

Nezvi na oběd, dokud je holub ve vzduchu a zajíc na stráni.

Má-li čas a trpělivost, i hlemýžď do cíle dorazí.

Ruka jde jenom tam, kam jde paže.

Po ztraceném listí strom nepláče.

Co se dá čekat od prasete než zachrochtání.

Dobrá snídaně je splátkou za časné vstávání.

Nejtemnější chvíle je nejblíž svítání.

Pro vránu je vráně bílé.

Starého ptáka na plevy nenachytáš.

Lok whisky přiměje králíka plivnout na psa.

Ani ten nejlepší kůň nepoběží pořád a bez krmení.

Obžaloba prohravších

Jezdec, který prohrál, obviňuje koně. Kůň, který prohrál, obviňuje sedlo.

Koně můžeš vzít k prameni, ale nemůžeš ho donutit pít.

Máš-li koně, tráva se už najde.

Darovanému koni na zuby nehleď, dokud je dárce v dohledu.

Bič se dá trvale nahradit ovsem. Oves bičem jenom dočasně.

Jsou koníčci, které sedláme, a koníčky, které si osedlávají nás.

Jediný koníček, jehož pěstování v úřední době se povoluje, je úřední šiml.

Jedni pěstují své koníčky, jiní dávají přednost dojným kravám.

I úřední šiml to může dotáhnout daleko.

Není jedno, šlápne-li vedle myš anebo kůň.

Od ústí k prameni je řeka delší nežli od pramene k ústí.

Obtížno rváči košili žehliti.

I když si kohout přivstane, slunce se nepředběhne.

Ze špatného vejce dobré kuře se nevysedí.

Slepice, která si odmítá nahrabat, je špatná slepice.

I černá slepice snáší bílá vejce.

Na snědený chleba se brzy zapomíná.

Udeř psa kostí - a on nezavrčí.

Pes-amatér kouše z hladu. To jenom pes-profesionál pokouše, i když je syt.

Pes, který zdivočel, vykonal cestu proti toku času.

Žádný pes neumí najednou štěkat i utíkat.

Ze žraločího hlediska nazíráno, žraloci nejsou krutí. Jejich chování může být hodnoceno jako kruté z hlediska tresek, případně lidí. Z tresčího hlediska jsou ovšem lidé podstatně krutější nežli žraloci.

Anonymita sádla

Je snadné zjistit, že prase ztloustlo - a obtížné , z čeho ztloustlo.

Prase prase neomylně pozná.

I po ukradených bramborách prase ztloustne.

Kritériem životního úspěchu prasete je - co nejvíc ztloustnout.

Má rád vepře, kdo rád vepřové?

Po jeho smrti prase nikdo nepomlouvá.

Co v pytli není, z pytle nevytáhneš.

Žádná kamna tak dobře nezahřejí jako ta vlastní.

Bouři nastav záda - a slunci tvář.

Není horší záplava nežli ta, po níž přichází sucho.

Jabloň, kterou jsi sám zasadil, rodí nejsladší jablka.

Těžko uspět s reklamou na trvalou ondulaci mezi holohlavými.

To, že mají společný zájem o med, ze včel a medvědů přátele neudělá.

Zajíce je možno lovit z hladu, ale taky pro pouhé potěšení z lovu.

Kdyby kapři věděli, proč byli do rybníka vysazeni, tloustli by pomaleji.

Pro žábu je kaluž domovem a louka světem.

Lze mít za to, že bába z Perníkové chaloupky byla diabetička.

Rychlé občerstvení někdy člověku poslouží paradoxně především k tomu, aby si dlouhou chvíli ukrátil.

Ve žlabu když zbývá jen na dně - zmiz nenápadně.

I bez kata nejeden už byl sťatý.

Nemáš na růžích ustláno? Žádný problém - je spousta jiných kytek!

O nejsladší hrušku a nejhezčí děvče se vždycky budeš muset dělit. V tom prvním případě s vosami.

Rád bych viděl, kam by dospěla ekologie, kdyby ji vzali za svou třeba takoví vlci.

Zkracovat nehty sekerou

Zkracovat nehty sekerou je možno - ne však příliš často.

Zub se viklá sám jenom tehdy, je-li v čelisti sám.

Čím plnější stodola, tím větší oheň.

Nechval dne před večerem - a choď spát se slepicemi.

Po západu slunce stíny zlevňují.

Udělat z koně vola je téměř neproveditelné. Udělat vola z člověka je ovšem maličkost.

Na náměstí sv. Marka v Benátkách, stejně jako na Trafalgarském náměstí v Londýně si člověk, prohlížeje znečištěný klobouk, jasně uvědomuje, že by nebylo dobře, aby lidé dokázali lítat.

Okovaný kůň má nohy těžší - chodí však bezpečněji.

Aby byl hlídací pes dobrý, měl by vypadat zle.

Pes kouše kvůli hladu anebo kvůli podráždění.

Vlk ovcím dobrou chuť přeje - ne však ovce vlkům.

Povinností psa je na zloděje štěkat - ne krádež vyšetřovat.

Tím, že tiší svůj hlad, dravec tiší i hlad těch, které ulovit se mu nepodařilo.

Bernardýn se může rozdělit o svůj oběd s ratlíkem tak, že se oba nažerou. Obráceně to ovšem neplatí.

S flintou se vydat na kapry je možné, ale nevhodné.

Kdo se vydá na ryby, neměl by se bát namočení.

Správný čas štěkání

Není důležité, aby pes štěkal ve správném směru - stačí, aby štěkal ve správném čase.

Kdyby krávy uměly lítat, procházky po lukách byly by spojeny s rizikem úrazu.

Hlavním výsledkem okřiknutí štěkajícího psa je jeho silnější štěkot.

Hubená koza je důkazem chudé pastvy.

Blecha ve vlastním kožiše je protivnější nežli kuna v sousedově kurníku.

Ranní ptáče dříve doskáče.

Hladovému česnek nad růži voní.

Piják slivovice: Kdo by to do švestky řekl - čeho všeho je schopná!

Koně vynalezla Příroda, podkovu člověk.

Kdo se jako ovce chová, jako ovce bude ostříhán a sežrán.

Nejeden pes ocasem vrtí z pouhé radosti, že má čím vrtět - a nejeden mluvčí jen proto mluví, aby se neřeklo.

Hra kočky s myší není hrou kočky a myši.

Odpovědnost za tuhost bifteku

Za tuhost bifteku nekritizuj vola, ale kuchaře.

Husu jen málokdo kvůli zpěvu chová.

Kdo se dostal na kobylku, nemusí být na koni.

Na malém hnojišti sto slepic se uživí - ale jen jediný kohout.

Tvorové člověku užiteční jen málokdy končí svůj život sešlostí věkem.

Člověk má s opicí společného víc nežli má opice s člověkem.

Mírou velikosti kolibříka je zase kolibřík.

Rozumný vůl nefandí vegetariánům - ví, že zvýšený počet vegetariánů snižuje potřebný počet volů.

Jablko od stromu daleko nepadne - od stromu na kopci daleko se však může zakutálet.

Co je dobré pro koně, je dobré i pro jezdce.

Pes a blecha tvoří systém informačně nedokonalý: blecha se může cítit sytá nezávisle na tom, má-li či nemá pes hlad.

Kdyby pro králíky existovalo něco jako králičí archeologie, k jejím záhadám by patřilo řešení problému jak vysvětlit tak častou přítomnost stop papriky a bobkového listí na kostech jejich předků.

Vavřínu nezáleží na tom, skončí-li na čele laureáta anebo v kozím břiše.

Svobodu vrabcům nezaručuje jejich schopnost létat - ale jejich neschopnost být pro člověka užitečnými. Být užiteční, žili by dnes vrabci zavřeni v klecích.

Z ježčí kůže rukavice

Z ježčí kůže rukavice nejsou vhodné k pohlazení.

Kdo chce psa bít, psa si najde.

Zlý pes deklarovaný jako zlý pes je dobrý pes.

Jak málo důležití zdají se být trubci vzhledem k významu včel - a přece jsou zcela nezbytní, mají-li včely naplnit své poslání.

Mnoho v minulosti, málo v přítomnosti

Mnoho psů sníží počet zajíců. Málo zajíců uživí jen málo psů. Takže: příčinou současného mála psů je mnohost psů v minulosti.

Slavík nezpívá proto, aby potěšil, ale aby upozornil na svou existenci.

Liška je zajíci nepřítelem - ne však zajíc lišce.

Orel by si měl uvědomovat, že létá výš než vrabci - neměl by se však tím chlubit.

Moucha nesedá na obličej častěji než na zadek proto, že by si obličeje víc vážila - ale proto, že zadek si častěji než obličej zahalujeme.

Kočka si může dovolit mít mezery ve znalostech o životě koček - ne však mezery ve znalostech života myší.

O věrnosti blechy

Svému psu zůstává blecha věrná - i když ví, že pes ji s kdejakou jinou blechou podvádí.

Kdykoli má pes výhrady vůči své boudě, činí tak pouze v teplém a suchém počasí.

Rychlostní pákou koně jsou ostruhy a bič.

Nejedna uzda došla k názoru, že ona koně řídí.

Stát se volem usnadňuje zapomenout na existenci krav.

Orgánem zajícovy statečnosti jsou nohy.

Marně žádáš vola, aby žral, dokud jsi mu do žlabu nenaložil.

K jízdě nestačí mít sedlo - potřebný je i kůň.

Házením kostí psa nezaženeš.

Blechu ježek nepopíchá.

Kamarádství s tygrem k dlouhověkosti nepřispívá.

Žádná myš, která spadla do hrnce se smetanou, neodešla ještě ze světa plná touhy po smetaně.

Jablko, když sluncem a časem dozraje, spadne. Člověk po pár sklenkách padá i ve stínu.

Úřední šiml někdy řehtá, často kope a nikdy netáhne.

Žádné sedlo není pohodlnější než volný hřbet.

Ostruhy a bič, jakkoli zdobené, zůstávají především ostruhami a bičem.

Tím, co je pro kočku, psa nenakrmíš.

V případě řízení koně je bič taktickým nástrojem, zatímco strategickým opatřením je nasypání ovsa do žlabu.

Že v potoce nežijí, zavinili raci svou nepřizpůsobivostí.

Chudoba kostelní myši

Chudoba kostelní myši v praxi znamená její vyhládlost.

Kdybychom místo medu od včel potřebovali žihadla, místo rámků věšeli bychom do úlů jehelníčky.

Lepší kapr v podběráku nežli jeseter ve fantazii.

Mezi hlavní škůdce trvanlivosti pomníků patří nezdravé povětří, čas, holubi a lidská nedůvěra.

Zásada, radící ševcům, aby se drželi svých kopyt, znamená popření smyslu vědeckého výzkumu.

Ekonomický optimismus: Dokud je z čeho krást ...

Naprostá dokonalost je slovy nevystižitelná - leda snad vzorci.

Statistická evidence zjišťuje, že většina lidí umírá v přítomnosti lékaře. Nemělo by se proto lidem s poruchami zdraví doporučovat, aby se - pokud možno - lékařům vyhýbali?

Před deštěm pařez neschová.

Symbolem nekončící proměnlivosti je vítr - a jeho projevy ve větvích stromů a vlnách na hladinách vod.

Za životní úspěchy dosažené hlavou kladou se na ony hlavy vavřínové věnce. Kam však patřilo by se klást věnce za úspěchy, jichž bylo dosaženo díky jiným částem těla?

Volit se dá stejně dobře podle principu "co bych chtěl" jako podle principu "co bych nechtěl" - tj. podporou žádoucího anebo eliminací nežádoucího.

Usnesení není dokumentem o pravdě, ale o názoru.

Každý systém funguje nejlépe ve chvíli, kdy na jeho fungování nijak zvlášť nezáleží.

Kdyby se neplnění slibů pokutovalo, byli by politikové nejzadluženějšími lidmi na světě.

Umění zaslzet

K umění společenské obratnosti patří také umění v příhodnou chvíli zaslzet.

Nestrannost znamená náklonnost k jiné straně nežli jsou ty, o nichž se právě uvažuje.

O čem prozradíš, že děláš rád - už nikdy nebude započítáno v tvém pracovním hodnocení.

Žádný specialista nepodryje svou autoritu tím, že by podal laciný návrh řešení - i kdyby ho znal.

Hodiny demokracie

Autokracie se podobá městu, ve kterém existují hodiny pouze na radniční věži. Demokracie je město občanů vybavených hodinkami. Pravda i poledne tu existují pouze v průměru a v pravděpodobnosti, za neustálého zjišťování a napravování nikdy nezdolatelných chyb.

Při dobrém vzdělání a troše fantazie i z hrsti samozřejmostí je možno vytvořit vědní obor. Třeba teorii managementu.

Společenskovědní teorie se osvědčuje tím déle, čím déle se dokáže vyhýbat pokusům o praktické uplatnění.

Duchovním vůdcům národa je třeba (a) projevovat úctu a (b) nepřipouštět si je k tělu.

Schopnost zvládnout poměry ve vlastní rodině nekvalifikuje dostatečně pro řízení státu - ovšem, neschopnost zvládnout je, pro řízení státu diskvalifikuje.

Od politika nelze očekávat, že poměry zlepší - ale že projeví dobrou vůli zlepšit je.

Není důležité, jak jsi důležitý - ale jak důležitě vypadáš.

Pro úspěšnou politickou kariéru je významná ohleduplnost. Dokážeš-li ji v sobě v pravých chvílích potlačit, tvoje vyhlídky na úspěch podstatně vzrostou.

Velké ryby se živí požíráním malých ryb. Proto má rozumná vláda zájem, aby občan prosperoval a spořil.

Přikrčenost start zlepšující

Pro společenský postup platí: jistá přikrčenost zlepšuje start.

Konání schůzí dokáže přežít důvod svého konání.

Základní pravidlo odměňování: Požadovat plat za to, že dělal, co ho baví, může jen člověk pochybných mravních zásad.

Každý blbec dokáže nařídit reorganizaci. Naštěstí ne každý blbec ví, že to dokáže.

Je-li úspěch možný jenom za podmínky splnění velmi nepravděpodobných předpokladů, drž se na straně úspěchu - o předpokladech ať mluví ostatní.

Zákon narůstající entropie: (1) Co lze nepochopit, zůstane nepochopeno. (2) Cokoli lze nepochopit.

Největším manažerským omylem naší doby je představa, že zmatek v řízení se zcela samozřejmě odstraní a nahradí pořádkem, jakmile bude instalována počítačová síť.

Odložit znamená - zdvořile odmítnout.

Mezi datem svého vzniku a datem svého zániku se každá organizace zákonitě rozrůstá.

Ideální návrh má být natolik jednoduchý, aby nemohl být obviněn z přílišné složitosti - a zároveň do té míry složitý, aby nemohl být zlehčován jako triviální.

Každý se může stát libovolně velkým odborníkem v dostatečně úzkém oboru.

Pravidlo charismatického působení: Jestliže jste okouzlil všechny, musela se někde stát hrubá chyba.

První zásadou racionálního řízení je - nepokoušet se zlepšovat to, co i bez řízení docela dobře funguje.

Řečník, který svůj proslov zahájí poznámkou "Budu stručný", vyplýtvá víc času nežli je průměr ostatních.

Velkohubost projektu zvyšuje šance dotací. Na skromnost bude dost času, až budeš vykazovat výsledky.

Poté, cos halasně rozhlásil svůj projekt, o něm důsledně mlč. Tím se snižuje pravděpodobnost výskytu nepříjemných otázek, až přijde čas vyúčtování.

Budeš-li se hlásit k cizím úspěchům dostatečně hlučně, vždycky se najde někdo, kdo tě s nimi začne spojovat.

Rozdělená odpovědnost je jako rozdělený meloun: zakrátko vyhnije.

Být a nebýt

Pravidlo "Být a nebýt" pro rozhodování: (1) Být při tom, když se rozhoduje a (2) Nebýt při tom, když se rozděluje odpovědnost.

Neexistuje poradce, který by dokázal úspěšně pracovat podle vlastních rad.

Čím větší úsilí bylo vynaloženo, aby byla téze provolána, tím větší obtíže nastanou při jejím odvolávání.

Úřední šiml je bytost vysoce humánní: nežaluje strany za obtěžování.

Vykládání zákonů je věštecká živnost účelově sloužící jako prevence nezaměstnanosti právníků.

Vykládání zákonů je druh činnosti v hlubší historii navazující na věštění ze slepičích vnitřností, chování ohně z ohnišť a kávové sedliny.

Ještě nikdy nebyl vydán zákon, na jehož výkladu by se všichni shodli.

Povolení dovoleného

Požádáš-li úřad o povolení něčeho, co je dovoleno ze zákona - máš padesátiprocentní šanci, že ti úřad povolení opravdu vydá.

Projde-li předloha zákona parlamentem bez připomínek a předělávek, je na místě nad zákonem se zamyslit.

Čím všeobecněji, povrchněji a od věci odtažitěji diskutuje výbor o návrhu, tím spolehlivěji se prokazuje, že (a) jde o návrh opravdu závažný a (b) členové výboru nechápou, oč jde.

Polovina nevydaných povolení nebyla vydána proto, že povolující nepochopil, co by měl povolit. Druhá polovina pak nebyla vydána proto, že to povolující pochopil.

Ve výboru, jehož funkce jsou neplacené, je předsedou zvolen ten, kdo nejméně odporuje.

Složitost řízení je produktem řízení.

Úřední šiml je jediný tvor schopný tloustnout i v době hladovění.

Je žádoucí být ve správném čase na správném místě - potíž je však v tom, že správnost míst a času určují nesprávní lidé.

Za to, zač byla odpovědná komise, nebyl odpovědný nikdo.

Feudalismus vychází z představy, že svět je řízen z moci Boží, reálný socialismus z představy, že všechno řídí strana - a reálný kapitalismus je toho názoru, že svět je řízen neviditelnou rukou trhu, která, díky Bohu, poskytuje příležitost tu a tam si něco odložit stranou.

Jsou země a doby vztyčující pomníky a památníky svým hrdinům - a jiné země a jiné doby, připomínající si především ty, jimž bylo ublíženo.

Komunismus vyžadoval projevy oddanosti především proto, aby občana kompromitoval a přehrazoval mu cestu k odstoupení a odřeknutí se.

Šance politika a šance vrátného

Šance politika zůstat bezúhonným jsou srovnatelné se šancí vrátného v nevěstinci uchovat si panictví.

V politice stavem morální bezúhonnosti se rozumí stav vzájemně vyváženého obviňování.

Politika je příkladem toho, jak ze dvou zel vybírá se to menší: dává se přednost řízenému chaosu před chaosem neřízeným.

Policii a soudům živobytí obstarává zloděj.

Kdo se domohl postavení, domohl se i práva.

Kde mají tlustého starostu, i radní tloustnou.

Řídit - znamená nastavovat parametry prostředí, upravovat podmínky a měnit okolnosti tak, aby se systém vyvíjel v souladu s předem daným kritériem úspěšnosti.

Vlídnost nejednou bývá interpretována jako slabost - a arogance jako projev síly.

Laskavý šéf je dobrý šéf tam, kde podřízení jsou rozumní.

Kdo má máslo na hlavě, tomu patří se hlavu umýt.

Velké aféry jsou výsadou mocných.

Pravidla slušného chování u koryta

Pravidla slušného chování dovolují ke korytu se cpát - ne však u něho mlaskat.

V blízkosti plného koryta hlad rychleji roste.

Žlab dostupně nízko posazený učí sklánět hlavu.

Kdo korytem vládne, i světem vládne.

U plného koryta velkorysé domlouvání.

V seznamu důvodů, jimiž vysvětlují politikové a ministerští úředníci své podvody, chybí už jenom jediný: kradl na dobročinné účely.

Ten je v právu, kdo je u moci.

Ani žalující ani obžalovaný nemá být soudcem.

Válku nejspíše odvrátí vyhlídka porážky.

Na Zemi za svatého můžeš být prohlášen jenom s razítky a ověřenými podpisy.

Nadání pro politiku nemůže být úplné, chybí-li schopnost lhát.

Včerejší revolucionáři - dnešní konzervativci.

Že se poměry změnily, nevylučuje, že od jednoho špatného k jinému špatnému.

Zákony patří se ctít - jsou-li dobré, a kritizovat - jsou-li špatné.

Mír nastává, když válce dojdou síly.

Nemůže vládnout, kdo nedokáže snést nenávist.

Malicherný představený nemůže velkoryse řídit.

Soudce není povinen dosáhnout souhlasu a spokojenosti odsouzence - neměl by však zanechat pocit křivdy.

Nepřehlednost a složitost zákon oslabují.

Právo bez spravedlnosti je zvůle.

Odsoudili ho za šíření falešných zpráv: poškozoval své spolupracovníky na ministerstvu soustavným vysvětlováním klientům, že už neberou úplatky.

Před a po

Pro občana je politik milujícím a všeslibujícím otcem - před volbami - a otčímem, který do rodiny přivádí macechu Byrokracii - po volbách.

Politik a občan: objektivně je občan pro politika subjektem, který ho živí. Subjektivně je pro něho občan bytostí dvou tváří: jednou je naděje, že politika zvolí, tou druhou je hrozba, že zvolí politikova soupeře.

Sen tančícího politika: Možnost provést libovolně velký počet obratů s dostatečně malou schopností voličstva postřehnout, že k nějakým obratům vůbec došlo.

Vedle několika jen málo pravděpodobných hrozeb ze strany přírodních a vesmírných katastrof je existence lidské civilizace ohrožena pouze lidskou civilizací - zato dost pravděpodobně.

Spravedlnost je ohnivý vraník - Právo pak utahaný šiml klopýtající před pluhem.

Zákony mají být silnému plotem a slabému žebříkem.

Těmi, kdo přikyvují, mocní pohrdají - avšak neublíží jim.

Kdo o neprávu mluví, kritizuje ty, kteří právo spravují.

Jednou z předností monarchie oproti republice je, že v onom prvním případě se dá cíleněji nadávat.

Zblbnutí jako nemoc z povolání

V jistých úředních postaveních zblbnutí zakládá nárok na přiznání choroby z povolání.

Zblbnutí je nemoc přenosná zejména úředním stykem, nejčastěji z byrokrata na klienta - výjimečně však i obráceně.

Do úřadu vstupuj s hlavou pokrytou, aby nepřehlédli, že smekáš.

Politik si může dovolit špatné svědomí - má-li dobrý žaludek.

Zloději a lidé mocní mívají dlouhé prsty.

Když ouřad zkritizuješ, ouřad se ožene. Když ouřad zesměšníš, ouřad tě zničí.

Politické názory patří mezi rostliny jednoleté, nejvýše dvouleté - trvalky jsou mezi nimi naprostou výjimkou.

Z hlediska ministra financí jediným opravdu platným průkazem tvého člověčenství je - vyplněné daňové přiznání.

Jak stanovit délku volebního období

Délka volebního období je stanovována na základě vědeckých poznatků: vzdálenost mezi dvěma za sebou jdoucími volebními kampaněmi nesmí být kratší nežli je doba potřebná k zapomenutí toho, co bylo napsáno ve volebních programech.

Zapomínání je proces probíhající na úrovni jedince (vracení dluhů), ale také na úrovni společnosti (plnění předvolebních slibů).

Kdekdo se hlásí k demokracii - aniž by její zákony specifikoval. Je tolik demokracií ... a každá rovnost možností jenom deklaruje, bez toho, že by ji věcně zaručila.

Politický program je zástěrka více nebo méně zahalující nahou skutečnost, že politikovi jde v první i poslední řadě především o jeho vlastní zájem. Na oné zástěrce se šetří - a tak může volební kampaň docela dobře připomínat nudistickou pláž.

I člověk, který má hrůzu z rizik, klidně vkládá svůj osud do rukou politika, jenž hazard miluje.

Jsou dvojí nepřátelé: těm prvním se zalíbilo tvé postavení, těm druhým se znelíbily tvé názory.

Ještě se nestalo, aby ten, kdo přišel k moci, nepomyslil na její možné zneužití.

Aby jídlo zůstalo trvale stravitelné, musí se měnit. Právě tak vláda.

Člověk ve vyšším postavení je lépe viditelný - včetně svých chyb.

Grantová agentura: Přece nemůžeme podporovat nejisté...!

Pro grantovou agenturu je nepřijatelný projekt, jehož úspěšné řešení nebylo už předem zaručeno.

Grantový projekt je třeba kontrolovat především ve fázi jeho přijímání. Kontrolovat výsledné řešení se nezdá být podstatné: zřejmě se ví, že při této kontrole se už stejně nedá nic dělat.

V plánech rozvoje hraje rozpočet roli studené sprchy.

Komise je zařízení na rozmělňování odpovědnosti.

Volby jsou vítězstvím naděje nad zkušeností.

Nejproduktivnějším výrobcem optimismu je předseda vlády - nezávisle na tom, jak špatných výsledků jeho vláda dosahuje.

Dobrovolně či nedobrovolně

Banka je zařízení umožňující klientům nechat se dobrovolně okrádat ze strachu před nedobrovolným okradením na ulici či v bytě.

Nejčastější způsob vzniku normálního je kombinace dvojího nenormálního, samozřejmě v opačném smyslu.

Normálnost je záležitost pečlivosti a hloubky posuzování: vezme-li se v úvahu dostatečně mnoho parametrů, nebude normální nikdo. Důsledek: normální můžeme být jenom díky nedbalosti a neúplnosti posouzení.

Chuť je základní fyziologická reakce na nepřítomnost objektu chuti.

Zákon vyloučeného druhého: Když máš chuť, nemáš co. Máš-li co, nemáš chuť.

Dokud mu nabízeli úplatek, zdráhal se. Když se konečně odhodlal změnit své zásady, už mu nikdy nic nenabídli.

Dopustíš-li se jednou dobrého skutku, bude ti to připočteno k samozřejmostem, kterými jsi nadále už trvale povinován.

Nesnaž se být vtipný. Když se ti to podaří, podařilo se ti dokázat, že se nehodíš, protože nejsi dost seriózní.

Pravda vítězí - je-li dost přizpůsobivá.

Čím více rozhodnutí přichází v úvahu, tím menší jistota, že rozhodneš správně. Jedinou zárukou jistoty rozhodnutí je existence jediného řešení.

Schvalovací komise musí být tak velká, aby průměrná odpovědnost byla - po vydělení celkové odpovědnosti počtem členů komise - zanedbatelně malá.

Při formulaci jeho stanoviska vůči projektu jde posuzovateli především o stanovisko, jaké bude zaujato vůči jeho stanovisku.

Zloděj mění taktiku, aby zmátl stopy své činnosti - instituce se transformuje, aby maskovala stopy své nečinnosti.

Nedá-li se kritik zastavit hrozbami, zkus ho znemožnit vyznamenáním za zásluhy a vynikající práci.

Pravda vítězí - a obvykle to bývá vítězství Pyrrhovo.

Skrytá vada zůstane skrytou, dokud si dotyčnou věc za drahé peníze nekoupíte.

Úspěch patří se hodnotit s přihlédnutím k nákladům, které bylo třeba k jeho dosažení vynaložit.

Chceš-li, aby se o tobě mluvilo, musíš se dát vidět.

Reorganizace institucí je prováděna ze stejných důvodů, jaké má zločinec pro zametání stop.

Podle Hoffstedtova principu zaměstnanosti chaos vytváří pracovní příležitosti. Tím se vysvětluje, proč je tak nízká nezaměstnanost v hlavním městě, sídle tolika vládních a jiných řídících institucí.

Politici proto tak horlivě vstupují do boje za svou čest, protože dobře vědí, jak nesnadné je rozpoznat, zdali ten boj skončil vítězstvím nebo porážkou.

Protože v politice jsou kritéria kvality snadno obrátitelná naruby, je pro politika výhodnější, aby se o něm mluvilo špatně a mnoho nežli dobře, ale jen nepatrně.

Přehnaná skromnost je druhem vychloubání.

Demokracie existuje pouze jako politologický koncept. Životní praxe nic takového nezná.

Když vůdcové padnou, boj málokdy pokračuje.

Základní problém politologie

K základním problémům, které se dosud nepodařilo politologii vyřešit, patří otázka, kolik procent voličů volilo tu kterou stranu ne ze sympatií k ní, ale z nechuti k těm ostatním.

Od těch, kdo rozkazují, spíše než moudrost žádá se znalost řádu a zákona.

Stát zakazuje dělat si peníze - ačkoli přitom toleruje mnohem horší způsoby jejich získávání.

Nikdo se nepřizná, že touží po moci pro sebe sama. Vždycky do toho zaplete snahu pomoci lidstvu.

Schůze honorované za účast jsou kratší nežli schůze odměňované podle délky trvání.

Nedávej najevo souhlas, dává-li nadřízený najevo skromnost.

V období politických převratů Červené Karkulky nepřevlékají kabáty, ale přebarvují čepice.

U vchodu politik bere na sebe odpovědnost, aby po čase u východu vysvětloval, že ji převzaly okolnosti.

Ve světě peněz vládne dokonalá demokracie: rozhoduje většina.

Kde se obracejí peníze, i přátelé se obracejí.

Nikdo nezapomíná rychleji nežli chudák, který zbohatl - a otrok, který se domohl postavení a moci.

Svoje zásluhy by každý rád prodal za víc než za kolik je pořídil.

Když Bůh, největší světový ekonom, poskytl lidem schopnost vynalézt peníze, nezapomněl přikápnout žluči: touha po penězích člověku hořkne vědomím, že nikdy nemá dost.

Daně jsou trest uvalený na nás Hospodinem jako pokání za dědičný hřích.

Balada o snižování daní

Nejoblíbenějším šlágrem politického folklóru předvolebního festivalu je balada o snižování daní.

Přiznání je polehčující okolností - s výjimkou přiznání daňového: to vždycky člověku přitíží.

Zlato dokáže všechno překřičet a všechno umlčet.

Znám spoustu lidí, kterým chybí peníze - a nikoho, komu by přebývaly. K nevyřešeným otázkám lidské civilizace se tak řadí problém: Kde ty chybějící peníze jsou?

Bohatého příbuzného radostno oplakávati.

Neštěstí je učitel, který si nechá zaplatit, ať ses poučil anebo ne.

Jediná knížka, jejíž cena přesně odpovídá hodnotě, je vkladní knížka.

Peníze jsou zvláštní host: když není, je oplakáván, aby, když je, byl vyhazován.

Hodnotu měny dokazují pokusy padělat ji, zajímavost člověka dokazují pokusy napodobit ho.

Volání němého

Peníze jsou němé - a přece jejich volání těžko je odolat.

Nejvíc řečí vyvolává zvýšení platu, které nestojí za řeč.

Jediným případem utajované autogramiády je podpisování šekových knížek.

Odvádíme daň z toho, co jsme udělali a získali. Zůstává otázkou, zdali by se spíše neměla platit daň z toho, co jsme neudělali a nezískali - ačkoli udělat a získat bylo naší povinností.

Historie účetnictví zná jediný případ, kdy byl realizován projekt a zároveň ušetřeno z rozpočtu. U řešitele byly zanedlouho nato zjištěny známky duševní nedostatečnosti s naléhavou potřebou hospitalizace.

Čas jsou peníze - asi tak jako akcie z kuponové privatizace. Pokud vám za ně něco nabídnou, bude to transakce v drobných.

Život se dá prožít nákladně nebo lacino, za pár šupů. Zbývá jen doufat, že konečné účtování se bude řídit kritériem "kolik dobrého kdo pořídil za jednotku nákladů".

Zákon polopřitažlivosti

Ve světě kapitálu platí zákon polopřitažlivosti: Zatímco mne peníze přitahují, já je odpuzuji.

Je jasné, že nelze spotřebovat víc než kolik je k dispozici. Problém je v tom, že o tom, kolik k dispozici je, neexistuje shoda.

Co je výhodné, bývá nečestné.

Daně se mohou snížit pouze omylem, který vás přijde mnohem dráž než kolik činilo ono snížení.

Má-li být svět v rovnováze, musí se souhrn příjmů rovnat souhrnu vydání. Nemá-li se svět přestat pohybovat, musí být souhrn příjmů nižší nežli souhrn toho, za co je třeba peníze vydat.

Básníkům čest, prozaikům honorář.

S děravou kapsou díru do světa neuděláš.

S lehkou kapsou všechno je těžší.

Že peníze nejsou všechno může rozpoznat jenom ten, kdo nějaké peníze má.

Velké peníze vyváží velká rizika.

Zlato je kov ze všech nejtvrdší.

Lehčeji změříš hloubku kapsy nežli hloubku duše.

Člověk někdy může postrádat cokoli. Peníze bude postrádat vždycky.

Penězi tě mohou urazit - ne však ti ukřivdit.

Přihláškou k lidství je daňové přiznání.

Na choroby svědomí je úplatek účinným lékem, a ještě lepším preventivním opatřením.

Jak postupuje civilizace, stále menší díl člověčenstva se zabývá vytvářením hodnot a stále větší díl s těmito hodnotami neplodně kšeftuje a spekuluje. Aby se civilizace zachovala, musí se produktivita oné hodnototvorné menšiny postupně zvyšovat do nekonečna.

Mezi terapie se zaručeným účinkem (počítaje v to i účinky vedlejší) patří finanční injekce.

Z etiologie poruch vidění

Drobný úplatek vyvolává přimhouření oka, velký úplatek nevidomost.

Zádumčivost se dá mnohdy léčit ozdravením financí.

Ze sebe prodávaje, jenom to jako platidlo přijímáš, zač sám koupit dokážeš: úsměv, pochvalu, slova uznání.

Inflace je stejně stará jako samotná civilizace. To jenom sezónní výprodeje jsou výdobytkem moderní doby.

Kulaté předměty stejně jako kulaté názory světem se snadněji pohybují.

Inflace je všežravec: požírá úspory i dluhy.

Co nikdy není záporné: fotbalové skóre, vlastní charakter a inflace.

Čas jsou peníze - pro toho, kdo je umí vydělat.

Co zatíží kapsu, zpravidla i svědomí zatíží.

Toho se peníze drží, kdo peníze miluje.

Mezi lidi vyhledávané patří dlužníci.

Bohatství umí být pánem i sluhou.

Přátelé s penězi se sběhnou a s penězi rozkutálejí.

Lakomce nečiní šťastným to, že peníze získal - ale to, že je získává.

Jen malé peníze jsou někdy propocené - velké peníze nikdy.

Soudíme, že nedostatek peněz způsobuje potíže a jejich nadbytek zase lidi kazí. A navíc, žádný finanční odborník není schopen stanovit, kde je ona hranice, na níž končí nedostatek a začíná nadbytek.

Peníze jsou univerzální civilizační proměnná, na niž lze transformovat a převést cokoli.

Nejvytrvalejším produktem lidské civilizace je inflace.

Peněz vždycky ubývá rychleji nežli se člověku zdá, že by ubývat mělo.

Peníze jsou kulaté a papírové - snad proto je tak snadno pohyb zakutálí a vítr rozfouká.

Rozhřešení po odsedění

Jediné oprávněné rozhřešení je to, kterému předcházelo odsedění.

Tomu, kdo zaplatil, vždycky se odpouští snadněji.

Přiznávat daně ještě neznamená, že přiznáváš, jak jsi ke svému zisku přišel.

Utrácením šetřit

Kdo utrácí za dary, ušetří za zpevňování hradeb.

Dar je obvykle předplatné, řidčeji splátka.

Kdo více daruje, levněji koupí.

Darovaný kůň může běhat, koupený musí.

Kdo se nechá obdarovat, přiznává iniciativu druhé straně.

Dar přijmout může přijít dráž nežli to, co bylo předmětem darování, sám si koupit.

Dar je účetní objekt ve vlastním rozpočtu zanesený v položce "Dal" - a doufající podnítit na obdarované straně pohyb v položce "Má dáti".

Dar může být projevem vděčnosti, díků, úcty, zdvořilosti, připomínkou, dotazem - ale také naléháním nebo i výhrůžkou.

Odmítnutí daru nezdůvodňuje se nevhodností daru, ale nehodností obdarovaného.

Hodnota daru neměla by překročit výši tržní ceny toho, čeho byl dar předplatným.

Chlebodárcem nemusí být ten, kdo ti chleba dává - ale ten, kdo o tvém chlebu rozhoduje.

V představě dárce darované se násobí (činitelem vyšším než jedna).

Dar může být i nástrojem řízení.

Co je móda

Móda je válka, v níž ženy bojují a muži krvácejí.

Diktát módy je pomsta žen za prohranou dívčí válku.

Móda je názornou ukázkou procesu, který se neustále mění, aniž by přitom vykázal sebemenší pokrok.

Móda je příklad absolutního vítězství formy nad funkcí a obsahem.

Móda se vyvíjí podle zásady - Ne jako loni, možná jako předloni, téměř jistě jako před dvaceti lety.

Také nahota stává se módou.

Jedinou jistotou módy je její přechodnost.

Důvodem k převlečení kabátu může být jeho obnošenost, rozchod s módou anebo rozchod s politickou fazónou.

Zákon narůstajícího objemu: Jestliže ze dna naplněné skříně vyjmeš košili, ke zpětnému narovnání vyndaných věcí potřebuješ dvě skříně.

Bližší košile než kabát - pro toho, kdo má košili.

Šaty, které se ti líbí vzorkem a střihem, ti nepadnou velikostí.

Nahému košile i kabát jsou stejně blízké.

Móda je záležitost naprosto iracionální. Jedinou racionální módou je móda politická, řídící se kritériem: Kolik to vynese.

Móda je důkaz, že lidská psychika je nakloněna diktatuře.

Móda je způsob umožňující lidské absurditě projevovat se, aniž by přitom riskovala svěrací kazajku.

Vývoj módy připomíná Brownův pohyb částic na povrchu kapaliny v zorném poli mikroskopu - důležitá je změna, směr je nahodilý.

Jsou věci, které do módy ne a ne přijít - přesnost, ohleduplnost, velkorysost.